Restaurace Aeroporto na pražském letišti přináší nový standard gastronomického zážitku. Představuje symfonii moderního designu, kvalitní gastronomie a přívětivé atmosféry. Návrh z dílny holešovického studia archicraft dokazuje, že i letištní restaurace může poskytnout kvalitní služby v příjemném moderním prostředí.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Tomáš Dittrich
Holešovický architektonický ateliér patří mezi renomované tvůrce gastronomických projektů. Stojí za úspěšnými realizacemi restaurací Masaryčka, konceptu Pilsnerka či bistra Mojo. Nejnovější gastro počin studia má podobu restaurace Aeroporto na pražském letišti. Reprezentuje synergii moderního designu, kvalitní gastronomie a příjemné atmosféry.
Návrh restaurace vychází z přepracované dispoziční a designové koncepce stávající restaurace Porto na terminálu Sever 2 na pražském letišti Václava Havla. Přáním investora bylo přinést do interiéru moderní trendy restauračního designu a příjemnější atmosféru vycházející částečně z italského prostředí. Na rozdíl od původní dispozice se restaurace dělí do tří částí, přičemž každá nabídne jiný charakter sezení a zážitku. Sortimentem restaurace navazuje na mezinárodní kuchyni a zahrnuje osvědčené bestsellery a vybrané druhy českých jídel.
U zrodu značky
Studio archicraft se však nezastavuje jen u hranic architektury, designu a provozu, ale myslí i na globální vizuální identitu podniku. „Jsme zvyklí trávit dlouhé hodiny s grafickými designéry. Každý gastro brand totiž prochází vývojem. Zvláště řetězce fungují v pěti až sedmiletých cyklech, ve kterých provádí obměnu grafiky, webových stránek a propagačních materiálů, anebo obecně komunikace a často právě i interiérů. Náš architektonický návrh by to vše měl reflektovat a zohledňovat, v jaké fázi se značka právě nachází,“ dodává Jan Tomáš Cieśla, zakladatel ateliéru archicraft.
Identita a grafika restaurace Aeroporto jsou pečlivě promyšleny tak, aby zaujaly širokou škálu hostů. A ateliér archicraft byl u tvorby projektu od začátku a podílel se na tvorbě identity značky. Logo tak kombinuje jeden z hlavních prvků interiérového designu v podobě opakujících se linií. Ty symbolizují proud vzduchu vznikající za letounem a letištní dráhu. Motiv v interiéru byl ztvárněn za pomoci vlnitého plechu, který je hojně využitý zejména ve výčepní části. S tematikou linií je ale možné se setkat i na dělících nábytkových příčkách v podobě lakovaných trubek a plechů nebo na stěnách s keramickým obkladem.
Bezpečnostní omezení
Realizace restaurace Aeroporto představovala výzvu z hlediska požárních limitů. Nehořlavost materiálu byla klíčovou podmínkou především v částech spojujících prostor restaurace s letištní chodbou. Díky inovativnímu a neotřelému přístupu k výběru a kombinaci materiálů se však podařilo splnit všechny požadavky a vytvořit prostředí nejen bezpečné, ale i esteticky působivé a funkční.
Architekti nejraději pracují s přírodními materiály, i proto v návrhu hojně využili dub. Kontrastním prvkem je kov, který je patrný na dělících nábytkových příčkách i v průčelí restaurace. Interiér díky tomu působí moderně, ale zároveň nabídne v jinak rušném letištním prostředí příjemnou, klidnou atmosféru.
Harmonické dělení
Na základě zadání investora měl být prostor restaurace rozdělen do tří částí, které budou fungovat samostatně, ale zároveň působit jako harmonický celek. Požadavek zahrnoval, aby jednotlivé části restaurace byly z chodby uzavíratelné roletami, aby v době, kdy daná část není v provozu, do ní nebylo možné vstoupit. Rolety v průčelí tak reflektují vnitřní dělení restaurace.
Interiér opticky dělí atypické příčky z ocelových lakovaných trubek, které v kombinaci s dřevěnými zády lavicového sezení působí netradičně, ale zároveň představují příjemný předěl. Navíc navazují na symboliku vertikálních linií, která je patrná napříč celým interiérem.
Prostor u barového pultu byl vyčleněn jako snídaňová zóna neboli bistro. Cílem bylo vytvořit prostor, kde musí mít zákazník na první pohled jistotu, že stihne snídani, aniž by zameškal let. Do interiéru je zakomponovaná vitrína s prodejem rychlých jídel, pohodlné čalouněné židle s područkami a vysoké sezení v části, která umožňuje výhled do letištní chodby. Materiálům dominuje dřevo v kombinaci s netradičním pojetím lakovaného vlnitého plechu a černo-bílá keramická dlažba, která prostor opticky odděluje od další části restaurace a zároveň navádí pohyb zákazníka.
Střední část dispozice je určená pro rychlý výdej jídel. Obrat zákazníků by zde měl být co možná nejvyšší. Tato část restaurace je určená pro obědy a večeře, i proto architekti prostor koncipovali jako jídelnu s co největším počtem míst k sezení. Stoly jsou dřevěné, z masivní dubové spárovky, na podlaze je využita keramickou dlažba s dekorem betonu.
Zadní část je určena pro uzavřenou společnost. Investora si přál, aby prostor umožnil vyskládání dvou velkých stolů po šestnácti až osmnácti lidech pro větší firemní zájezdy. Součástí je i promítací plátno.
