Železniční most, dominanta překlenující Vltavu pod Vyšehradem od Výtoně ke Smíchovu, slaví v roce 2024 přesně 123 let od postavení technicistně řešených oblouků a tratí na starší kamenné pilíře.
Text: Redakce
Foto: Karel Cudlín, archiv GHMP
Expresivní vizualita mostu se tak stala součástí panoramatu městské krajiny a vždy poutala pozornost umělců*kyň a dokumentárních fotografů*ek. O budoucnosti tohoto technického díla se dnes vedou vášnivé diskuze, na které reaguje Galerie hlavního města Prahy výstavou fotografií Karla Cudlína, fotografií ze sbírek Archivu hlavního města Prahy a kurátorského výběru děl ze sbírek GHMP.
„Málokdo z nás si dovede představit pohled směrem k Vyšehradu bez tří oblouků železničního mostu. Tato dnes už technologicky vzácná konstrukce stojí vlastně v ostrém protikladu k přírodní kráse Vyšehradské skály, přesto za 123 let dokonale srostla s tímto prostředím a obohatila svou specifickou estetikou mnohovrstevnatý historický kontext místa. Je mnoho důvodů vzdát hold této památce, která mnohé z nás provází od dětských let a spojujeme s ní osobní i společenskou paměť,” přibližuje unikát železničního mostu Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy.
Ve vzájemném dialogu představuje výstava 1 2 3 – 123 let s železničním mostem v komunitním prostoru Kobky 17na Smíchovské náplavce soubor archivních snímků ze sbírek Archivu hlavního města Prahy, nestranně dokumentujících železniční most od doby stavby jeho oblouků po několik následujících dekád očima dobových, často anonymních fotografů, a soubor fotografií Karla Cudlína, který vznikl nedávno na výzvu Revolver Revue. Krom fotografií představí Galerie hlavního města Prahy i jinak nevystavená výtvarná díla z poválečné doby od Josefa Kiliana, Jiřího Chadimy, Dominika Formana a Bedřicha Horálka, která má instituce ve svých sbírkách a jejichž hlavním aktérem je právě železniční most.
Vystavený soubor fotografií Karla Cudlína vznikl pro Revolver Revue, která iniciovala akci na podporu petice Nebourat volající po záchraně mostu. K akci vznikly noviny s názory řady osobností z kulturní sféry, které poukazují nejen na estetické a architektonické kvality tohoto industriálního skvostu, ale i na jeho sociální a kulturní funkci. Ve spolupráci s Revolver Revue se Galerie hlavního města Prahy postarala o jejich reedici, aby znovu připomněla rozsáhlou anketu, která překvapí širokým spektrem racionálních argumentů pro záchranu této unikátní stavby i řadou osobních pohledů a svědectví. Dotisk bude k rozebrání na výstavě.
Karel Cudlín se řadí k předním českým fotografům, proslavil se především dokumentací politického dění a sociální fotografií. Autor je absolventem katedry fotografie na FAMU a několikrát zvítězil ve významné soutěži Czech Press Photo. Do širšího povědomí vešel hlavně cykly, ve kterých zaznamenal sovětské vojáky opouštějící Československo či životy romských komunit.
Most má své obhájce i odpůrce a veřejná debata stále probíhá. Železnice potřebuje modernizovat a rozšiřovat provoz i kapacitu trati a dlouhodobě neudržovaný most zatím zchátral natolik, že se uvažuje o jeho nahrazení novostavbou. Naproti tomu poměrně velká část odborné i laické veřejnosti volá po jeho restaurování a zachování jeho výrazné siluety v obrazu města. Tato výstava je dalším prostorem k diskuzi a zamyšlení nad jeho osudem a možnostmi jeho revitalizace.
„Případ Železničního mostu zatím ukazuje, jak to vypadá, když z odpovědných míst v drtivé většině znějí plané a mlžné řeči namísto toho, aby se konalo. A skvělá stavba, skvěle spjatá se svou lokací (a tedy bez podstatných ztrát nepřemístitelná), mezitím dál a dál nesmyslně chátrá. Jako by většina lidí na odpovědných místech vskrytu toužebně vyhlížela okamžik, kdy památka bude konečně natolik oslabená, že se slavnostně zbourá. Ideální by pro ně snad bylo, kdyby rovnou, brutálně ponechaná po celá desetiletí bez potřebné péče, spadla sama?” říká Terezie Pokorná, šéfredaktorka Revolver Revue.
„Železniční most pod Vyšehradem není jen technickým dílem, ale živou součástí naší kulturní identity. Oslavujeme 123 let jeho existence a k tomu debatujeme o jeho budoucnosti. Je na nás, abychom zajistili, že jeho příběh bude pokračovat i v dalších generacích. Věřím, že tato výstava tomu pomůže,” říká pražský náměstek pro kulturu, cestovní ruch, výstavnictví, péči o památky, národnostní menšiny a animal welfare JUDr. Jiří Pospíšil.
1 2 3 – 123 let s železničním mostem
23. 10. – 24. 11. 2024, Kobka 17, Smíchovská náplavka
Otevírací doba: všední dny 14–19 h, sobota a neděle 15–19 h, vstup zdarma