Obor, který Čechy hrdě reprezentuje sto let
Obor, na který mohou být Češi právem hrdí už sto let, představuje od 12. října 2024 do 2. února 2025 hlavní podzimní výstava Musea Kampa Identita – příběh českého grafického designu, jež zároveň splácí dluh profesionálům i široké veřejnosti.
Text: Redakce
Foto: Martin Šimral
Zcela a historicky poprvé reprezentuje české grafické univerzum v celé jeho šíři ve všech třech patrech Musea Kampa. To se promění v muzeum této vizuální disciplíny, která zároveň slouží veřejnosti. Návštěvníkům nabízí několik stovek exponátů od začátku 20. století po současnost: ikonické plakáty, špičkové upravené knihy a časopisy, desítky logotypů, vývoj státních symbolů a navigačních systémů nebo výjimečné příklady grafického designu z epochy audiovizuálních médií. Kurátory výstavy jsou Filip Blažek a Linda Kudrnovská, komisařem David Korecký.
Nejen šíře, ale i pocta oboru reprezentujícímu Čechy dlouhodobě a úspěšně i v zahraničí, dělá z výstavy Identita jednu z výtvarných událostí roku. Expozice kombinuje jak slavná díla špičkových autorů, tak tvorbu těch, co teprve začínají. Výběr děl vychází ze zhruba sto padesáti dialogů, které autoři výstavy vedli s českými grafickými designéry, teoretiky, pedagogy či studenty během natáčení televizního dokumentárního cyklu Identita, při přípravě více než pětisetstránkové stejnojmenné monografie a při dalších příležitostech.
Expozice představuje jak stálice české grafické tvorby, na nichž se shodla většina odborníků, tak díla původně určená jen malému okruhu diváků. Návštěvníci například zhlédnou detailní porovnání orientačních systémů pražského metra ze 70., 80. let a ze současnosti v reálné velikosti, první vydání slavných dětských knih od Josefa Lady, Karla Čapka nebo Karla Poláčka, na vlastní oči uvidí i dvacetikilovou knihu Šumava umírající a romantická, kterou napsal, ilustroval, vysázel i vytiskl Josef Váchal, či slavnostní provedení československé ústavy z roku 1932 od Josefa Sejpky.
Vystavený zde je také například ilegální Preissigův časopis V boj, slavné filmové plakáty ze 60. a 70. let minulého století, jako například ten k filmu Flashdance od Zdeňka Zieglera, ale také třeba vinné etikety či obaly známých produktů vysoké estetické kvality. Nechybí graficky hodnotné obaly hudebních alb od Garáže přes Master’s Hammer po Vladimira 518. V Museu Kampa jsou však k vidění díla stovek autorů, mezi nimi jsou Petr Babák, Adolf Born, Tomáš Brousil, Karel Haloun, Clara Istlerová, Klára Kvízová, Zuzana Lednická, Tomáš Machek, Alfons Mucha, Aleš Najbrt, Květa Pacovská, Martin Pecina, Marek Pistora, Jiří Rathouský, Zdeněk Rossmann, Zdeněk Rykr, Jan Solpera, Ladislav Sutnar, Karel Teige, Jana Vahalíková nebo Rostislav Vaněk.
***
Výstava je otevřena denně od 10 do 18 hodin. Více na www.museumkampa.cz.
***
Film Identita zve na dobrodružnou cestu po českém grafickém designu
Putování po České republice ho zavádí do ikonických míst grafického univerza včetně Zlína, Litomyšle, Brna či Plzně, kde zkoumá nejen dílo Tomáše Bati, Josefa Váchala, Alfonse Muchy nebo Ladislava Sutnara, ale i třeba slavné plzeňské pivo.
Cesty Nicholase Lowryho ve filmu Identita vedou například na jižní Moravu za místním folklorem, vydává se na trampský výlet po značených trasách Klubu českých turistů, které v Americe nenašel. Potkává i současnou generaci tvůrců, jako jsou Petr Babák nebo Aleš Najbrt. Skrze rozkrývání české identity se Nicho nakonec dostává i blíže ke svým vlastním kořenům – jeho prastrýc v Praze založil továrnu Primeros.
Pro Lowryho je typický tartanový oblek s kostkovaným vzorem, v němž nevystupuje pouze na plátně, denně ho nosí i v běžném životě, nechybí ani zatočený knírek. Vedle něj tu ale hraje prim 100 let českého grafického designu. Filmová Identita není však zdaleka jen pro milovníky designu, je určena všem Čechům a jejich národní identitě, na kterou, jak ze snímku vyplývá, můžeme být skrz obor českého grafického designu patřičně pyšní.
Snímek je možné aktuálně vidět v českých kinech. Více na www.projektidentita.cz.