S Romanem Pečenkou, partnerem advokátní kanceláře PRK Partners, jsme si povídali o tom, jak hodnotí aktuálně přijaté změny stavebního zákona. Říká, že žádnou dramatickou změnu i přes všechnu legislativní snahu neočekává. Ba naopak, zpočátku účinnosti lze podle něj čekat spíše dočasné zpomalení povolovacích procesů, protože zavádění nových procesů nikdy nejde hladce. Obecně ale dle jeho názoru platí, že časově nejnáročnější byla a i nadále zůstane fáze územního plánování. Řeč byla také o legislativních požadavcích na energetickou náročnost budov a evropském plánu Fit For 55.
Text: Redakce
Foto: Archiv PRK Partners
Jak hodnotíte aktuálně přijaté změny stavebního zákona? Které jsou z vašeho pohledu ty nejzásadnější?
Rozumím důvodům, proč se neprosadila myšlenka čistě státní stavební správy a stavební úřady zůstávají součástí obecních úřadů. Je to správné rozhodnutí, byť prozatím nevíme, které stavební úřady zůstanou zachovány, a které nikoli. I v zahraničí – v zemích, kde má smysl se inspirovat – je stavební řízení doménou obcí, a to ještě výrazněji, než tomu bude u nás.
Změn je v novém stavebním zákoně opravdu mnoho a v podstatě se jedná o druhou zásadní vlnu změn nového stavebního zákona. Připomínám, že ta první proběhla v Poslanecké sněmovně ještě při schvalování původního nového stavebního zákona. Znamená to, že máme několik různých autorů nového stavebního zákona, což určitě nepřidá jeho srozumitelnosti. Zároveň je to důkaz, jak ambiciózní byl první záměr z dob Babišovy vlády.
Kromě zmiňované soustavy stavebních úřadů nyní nejde o žádné zásadní změny, ale spíše o vracení nového stavebního zákona blíže stávající právní úpravě, což je škoda. Například mne velice mrzí, že zákonodárce nyní zcela zmrzačil původní snahu vymýtit aktuálně velmi zneužívaný institut dodatečného povolování černých staveb – tedy zahájení stavby bez stavebního či obdobného povolení s tím, že ta je teprve následně, kolikrát i po dokončení, dodatečně povolena. Původní přísná podmínka činící z tohoto postupu zcela výjimečnou záležitost nyní vzala za své a já se obávám, že praxe dodatečného povolování černých staveb zůstane zachována.
Nerozbíjí poslední změny původní koncepci zákona, například to, že nebude existovat původně zamýšlený Nejvyšší stavební úřad?
Ne, původní koncepce zákona vzala za své již při schvalování původního nového stavebního zákona v Poslanecké sněmovně. Myšlenka centrálního úřadu pro dopravní a energetické stavby je správná, neboť jejich povolování nesmyslně zatěžovalo standardní stavební úřady. Ty pak neměly kapacitu řešit standardní stavební řízení se všemi souvisejícími důsledky.
Bude stále platit zásada jedno řízení, jedno razítko? Jak bude konkrétně fungovat?
Ano, tato zásada jako jedna z mála přežila legislativní úpravy. Nicméně její logika je nyní již silně narušena tím, že integrace není úplná, a tudíž se stavebník nevyhne částečnému obíhání úřadů, jako je tomu v současné době.
Samotné fungování této zásady v praxi je obtížné nyní předvídat, neboť zásadní vliv na její úspěch bude mít též provedení digitalizace stavebního řízení – ta může buď přispět ke zjednodušení celého procesu (jako se to například povedlo s řízeními katastrálními), nebo naopak k jeho překombinování a znepřístupnění adresátům.
Očekáváte, že se nyní zrychlí výstavba v České republice? Jak rychle by se v tomto mohly změny projevit?
Žádnou dramatickou změnu i přes všechnu legislativní snahu neočekávám. Ba naopak, zpočátku účinnosti lze očekávat spíše dočasné zpomalení povolovacích procesů, protože zavádění nových procesů nikdy nejde hladce. Současně nemáme zatím prováděcí předpisy a budou se tedy po přechodnou dobu používat staré předpisy s novým zákonem, což nepochybně povede ke sporům o použitelnosti různých ustanovení
Obecně ale dle mého názoru platí, že časově nejnáročnější byla a zůstane fáze územního plánování. Ta nebyla novým stavebním zákonem téměř dotčena a již je slibován samostatný zákon, který by měl územní plánování vyjmout z nového stavebního zákona a řešit jej samostatně.
Počítají již nová pravidla například s evropským plánem Fit For 55? Bude stavebnictví i díky novému stavebnímu zákonu udržitelnější?
Tato problematika se stavebním řízením jako takovým nesouvisí. Legislativní požadavky na energetickou náročnost budov a snižování emisí jsou obsahem jiných zákonů a podzákonných norem, včetně norem technických.
V této oblasti se bude více harmonizovat dle evropských not a upozorňuji, že ty budou velmi ambiciózní a přísné. I když Komise koriguje některé své úlety – jako například původní záměr, aby v budoucnu bylo zakázáno prodávat energeticky náročné budovy, čímž by byly ožebračeny nejchudší vrstvy obyvatel – stále bude velmi obtížné s nimi v našich podmínkách držet krok.
Ano, jedná se obrovskou příležitost, ale tu bude možné využít pouze při masivním zapojení dotací a obdobných forem podpory. To v nás pouze posiluje závislost na cizí pomoci, což má řadu negativních dopadů.