Poznej svého (ne)přítele

|

ESG vnímá řada firem stále jako novinku. Podniky, které se zatím s tímto tématem nesetkaly v praxi, často předstírají, že o něm nikdy neslyšely. Jiná část firem se ESG preventivně obává. Stále více společností si ale uvědomuje, že nejde jen moderní trend nebo další administrativní zátěž, ale že může mít na podnikání hmatatelné pozitivní dopady.

Text: Dominika Veselá, partnerka advokátní kanceláře Eversheds Sutherland

Foto: Archiv redakce, Daniel Hromada

Pokud také považujete ESG za nepřítele, zkuste ho trochu poznat a připravit se na boj. Když dáte ESG šanci, po čase se seznámíte a možná se i spřátelíte. Téměř jistě ale zjistíte, že vám může při správném pojetí v byznysu prakticky pomoci.

Poznej svého (ne)přítele

Co je tedy ESG? Je to politika zaměřená na nefinanční udržitelnost fungování podniku. Současně je to metoda reportingu nefinančních ukazatelů podniku a soustava metrik pro vyhodnocení těchto ukazatelů. To vše ve třech oblastech – v oblasti životního prostředí (Environmental), v oblasti společenské (Social) a v oblasti firemního řízení (Governance). Ve zkratce jde o to, jak z nefinančních ukazatelů extrahovat číslo, které bude vypovídat o celkové udržitelnosti a odpovědnosti firmy.

Právní základ ESG je v evropském právu – aktuálně jde o Směrnici CSRD o nefinančním reportingu. Předcházející legislativa se zaměřovala na účastníky finančního trhu a vybrané obchodní společnosti (například banky a pojišťovny). Směrnice CSRD působnost ESG rozšiřuje i na malé a středně velké podniky.

Kdo a od kdy má povinnost reportovat?

Od roku 2025 (report bude za rok 2024) mají povinnost reportovat velké firmy veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, veřejně obchodované společnosti, banky a pojišťovny.

Od roku 2026 budou povinně reportovat společnosti s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem nad 40 milionů eur nebo s roční bilanční sumou nad 20 milionů eur. Povinnost reportovat se nebude vztahovat na společnosti, jejichž mateřská společnost provádí konsolidovaný reporting. To bude nicméně vyžadovat dodání potřebných vstupů od všech konsolidovaných podniků, takže ani tyto firmy se ESG a reportingu nevyhnou.

Na kotované malé a střední podniky (SME), s výjimkou mikropodniků, se reportovací povinnost vztahuje od roku 2027. Pro nekotované SME bude reporting dobrovolný. To ale neznamená, že tyto firmy nebudou muset reportovat – ESG data od nich totiž bude vyžadovat řada obchodních partnerů a účastníci finančního sektoru.

Co se bude reportovat a hodnotit?

Cílem CSRD je nastavit obecný rámec, podle kterého budou podniky vykazovat svoji skutečnou činnost. Údaje musejí být ověřitelné, sledovatelné v čase a porovnatelné mezi firmami. Velkým úkolem je také boj s tzv. greenwashingem – uváděním nepravdivých informací ohledně udržitelnosti, které nejsou podložené.

Nutno předeslat, že standardy pro reporting jsou ještě v přípravě a budou publikovány postupně, zřejmě až do konce roku 2025. Předpokládá se, že pro SME budou standardy přijaty v odlehčené verzi oproti standardům pro velké firmy.

V rámci každého pilíře E – S – G se bude reportovat a hodnotit řada kritérií.

* Environmental zahrnuje kritéria a hodnocení dopadů činnosti podniku na životní prostředí. Reportovat se bude například výpočet uhlíkové stopy, dekarbonizační plán, spotřeba a skladba zdrojů energie nebo rizika související se změnou klimatu a jejich finanční dopady. Dále se bude sledovat celková spotřeba vody nebo množství recyklované a znovu využité vody.

V rámci sledování biodiverzity se budou reportovat změny využití území a zásahy do ekosystémů a stanovišť ohrožených druhů. Hodnotit se bude také aktivní podpora biodiverzity například výsadbou zeleně, přijetím opatření k udržitelnosti půdy, zemědělství a lesnictví, nebo pořízení příbytků pro živočichy.

Součástí environmentálního pilíře je i oběhové hospodářství a odpady – identifikace rizik oběhového hospodářství ve vlastní činnosti a v dodavatelském řetězci, snaha o maximální využití zdrojů a prevence vzniku odpadů.

* Social představuje faktory vypovídající o společenské odpovědnosti firmy – dovnitř i navenek.

Pokud jde o vztahy se zaměstnanci, nejde jen o dodržování zákoníku práce a norem typu BOZP. Reporting a hodnocení podniku se bude odvíjet i od kritérií, jako je genderová rovnost, rovnost v odměňování, podpora diverzity, zapojení zaměstnanců, prevence diskriminace a obtěžování, vyváženost osobního a pracovního života nebo podpora osobního rozvoje a možnost zapojení zaměstnanců do dobrovolnických aktivit.

Ve vztahu k dodavatelům je kladem důraz na transparentní dodavatelský řetězec a dodržování lidských práv. Aby nešlo jen o plané proklamace, musí být podnik schopen prokázat, že má odpovídající politiky a funkční opatření (například kodex chování pro dodavatele nebo náležitá ustanovení ve smlouvách).

Důležitý je i vztah s komunitou, kterou podnik svou činností ovlivňuje. Pozitivního působení na komunitu lze dosáhnout například zapojením do místních spolků nebo neziskových organizací, zřízením nadace nebo podporou školy.

Ve vztahu k zákazníkům jde o jejich ochranu (ať už právní nebo zaručení zdravotní nezávadnosti produktů), odpovědný marketing, transparentnost, informovanost zákazníků a rovněž osvětu veřejnosti. Součástí této kategorie je i oblast ochrany a nakládání s osobními údaji zákazníků.

* Governancese týká udržitelného řízení podniku. U většiny českých firem je tato oblast nejvíce zanedbávaná a podceňovaná.

Především jde o odpovědné, transparentní a etické podnikání. Jde o formulaci a formalizaci firemní kultury (například v podobě etického kodexu), která řeší otázky prevence korupce a úplatkářství nebo whistleblowing. Transparentnost znamená průhlednou organizační a vlastnickou strukturu firmy a samozřejmě daňovou transparentnost. Klíčové jsou také nezávislost a způsob odměňování vedení, zavedení interní kontroly, vyhodnocení jejích výsledků a přijetí adekvátních opatření.

I v rámci řízení podniku se posuzují vztahy s dodavateli. K hodnoceným kritériím patří například výběr dodavatelů právě na základě údajů ESG, s čímž se řada společností již nyní setkává u bank.

Speciální pozornost je věnována řízení rizik, kde se prolínají všechny tři pilíře ESG. Může jít o řízení rizik plynoucích z klimatických změn, nejistoty v rámci legislativy, nastavení cen v dodavatelském řetězci nebo rizika využití materiálu, jehož zpracování ovlivňuje životní prostředí. Robustní systém řízení rizik indikuje schopnost podniku rizikům úspěšně čelit a může být i známkou dobré konkurenceschopnosti.

Co z toho budete mít?

Zkusme pominout fakt, že než se ESG reporting v podniku zaběhne, bude to poněkud nepříjemná povinnost. ESG by mělo být víc než formální vykazování a rozhodně víc než proklamace o dobrých úmyslech. Jde o to vytvořit hmatatelný, praktický a realizovatelný plán, který přinese firmě skutečné výsledky.

Nefinanční ukazatele hrají již dnes důležitou roli při hodnocení výkonnosti společnosti ze strany bank i investorů. Už v roce 2020, kdy bylo veřejné povědomí o ESG v porovnání s dneškem velmi malé, v průzkumu EY uvedlo 91 % dotázaných, že je ESG důležitým faktorem pro investice. Od té doby se situace vyvinula a dnes je udržitelnost kritériem nejen pro finanční investice, ale i relevantním faktorem pro nákupní rozhodnutí asi poloviny českých spotřebitelů.

Podobnou zkušenost potvrzují personalisté – zaměstnanci napříč generacemi se rozhodují o zaměstnání mimo jiné podle toho, jak se budoucí zaměstnavatel angažuje v oblasti udržitelnosti.

Kromě zatraktivnění firmy navenek nebo zlepšení mínění u vlastních zaměstnanců poskytuje ESG reporting velmi cenná data, která může vedení firmy využít pro řízení a plánování podnikání. Pokud se podnik naučí s nasbíranými daty aktivně pracovat, mohou být výsledkem například výrazné výrobní úspory, odhalení a eliminace doposud opomíjených rizik, snížení rizika obchodních sporů, zlepšení přístupu k výhodnějšímu financování a řada dalších. A vlastně nezáleží na tom, proč se k výsledku došlo. Zda bylo vedení společnosti tak osvícené a pustilo se do ESG z vlastního odhodlání, nebo šlo o tlak z dodavatelského řetězce, anebo o přirozenou snahu být lepší než konkurence.

2_DSCF9582

Dominika Veselá, partnerka pražské advokátní kanceláře Eversheds Sutherland

Předchozí

Jubilejní 30. ročník soutěže MANAŽER ROKU zná své vítěze

Toto je domov

Další