Dlouhodobě se vyplácí odvaha i poctivá příprava
Spisovatel Guy de Maupassant, velikán francouzské literatury a jedna z předních osobností realismu, rád obědval v restauraci v Eiffelově věži. Nikoliv však pro to, že by podnik byl vyhlášen svojí kuchyní či vínem. Důvod byl prostší. Bylo to jediné místo, odkud se na ni nemusel dívat. Dnes přitom patří „Eiffelovka“ mezi ikonické stavby světa. Z tohoto krátkého příběhu si můžeme mnohé odnést i my, uvažujeme-li o zasazení uměleckých děl do veřejného prostoru.
Text: Jana Chuchvalcová ve spolupráci s Art Lines
Foto: Jaro Dufek, archiv Art Lines
Umělecká díla dnes neslouží pouze jako atrakce pro turisty. Zvelebují veřejný prostor, slouží jako místo setkávání místních obyvatel a v neposlední řadě se v souvislosti se sochami hovoří o ekonomických přínosech. Tímto tématem se zabývala studie Maeve Blackman z Durham University, která zkoumala dopady sochy Angel of the North na místní rozvoj.
Ze závěrů vyplývá, že socha Angel of the North přispěla k zlepšení image oblasti Gateshead a podpořila místní ekonomiku, zejména díky nárůstu turismu a pozitivním dopadům na tržní hodnoty nemovitostí. Kromě toho socha přilákala další investice do regionu, čímž napomohla širší ekonomické revitalizaci.
Krásné může být i užitečné
Stále častěji nabízejí instalace v exteriérech i praktické funkční prvky. To potvrzuje i Ondřej Škarka, zakladatel projektu Sculpture Line a společnosti Art Lines, která se mimo jiných aktivit zaměřuje i na instalace soch ve veřejných prostorech.
„Naši klienti, které tvoří zástupci soukromé i veřejné sféry, stále častěji vyhledávají nejenom krásné sochy, ale přejí si i nějakou další funkci. Rozhodně jde o jeden z aktuálních trendů. Spojení takového estetična a praktičnosti je typické třeba pro tvorbu Alexandry Koláčkové,“ popisuje Ondřej Škarka.
S plastikami Alexandry Koláčkové se setkávají návštěvníci a obyvatelé větších a menších měst po celém Česku. Najdeme je v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích, na Lipně, ve Slaném, v Chodově v Karlovarském kraji, v Ústí nad Orlicí či dokonce v německém Wunsiedelu. V letošním roce Mariánské Lázně zahajovaly lázeňskou sezonu odhalením její sochy s názvem Pramen. Ta má v sobě zabudované trysky, které v horkých dnech rozprašují vodu a poskytují tak příjemné venkovní osvěžení.
Letos Mariánské Lázně zahajovaly lázeňskou sezonu odhalením sochy Alexandry Koláčkové s názvem Pramen. Ta má v sobě zabudované trysky, které v horkých dnech rozprašují vodu a poskytují příjemné venkovní osvěžení.
Nechte promluvit psychologii
Umění nabízí spoustu rozmanitých možností. Jak ale vybrat správné objekty? V Česku působí mnoho umělců, pro které jsou signifikantní rozmanité tvary, ale pracují i s diametrálně odlišnými typy materiálů, což dokazují například mezinárodní sochařský projekt Sculpture Line nebo sochařský festival Umění ve městě. Obě akce přibližují tvorbu desítek současných výtvarníků široké veřejnosti a ukazují jejich osobitost.
Díla již zmíněně Alexandry Koláčkové jsou známá svojí barevnou hravostí a autorka ve své práci využívá keramiku. Pro tvorbu Lukáš Raise jsou zase typické oblé tvary z nerezových trubek. S bronzem pak mimo jiných pracuje Michal Gabriel, s kovovými fragmenty Jakub Flejšar a dřevo je typické pro objekty Martina Steinerta. A takto bychom mohli pokračovat.
Proto před výběrem umělce a díla do veřejného prostoru je podle Ondřej Škarky důležitá příprava, ve které se promítají také poznatky z psychologie. „O tom, jaké dílo bude na daném prostranství umístěné by se dle mého názoru nemělo rozhodovat nahodile. Finální výběr by měl nejenom odpovídat danému místu, ale také lidem, kteří jej užívají. Obzvláště pokud zadavatel (město či developer) přemýšlejí nad trvalou instalací.“
Pro tvorbu Lukáš Raise jsou typické oblé tvary z nerezových trubek.
Nepodceňujte přípravnou fázi, ušetří čas i peníze
Každý projekt by proto měl začít konzultací s odborníky, kteří mají zkušenosti s podobnými projekty. V této fázi se řeší nejenom estetika díla jako takového, ale celkové zapadnutí do rázu prostoru. Důležitou roli hraje také průzkum potřeb a nálad místních lidí, u kterých zpravidla vyvolává nejsilnější reakce, přičemž pozitivní ale mohou převážit i po nějakém čase. Ostatně jde o opakující se vzorec v lidském chování, což dokládá i další krátký historický příběh.
Impresionismus dnes patří mezi neoslavovanější umělecké směry, ovšem když Claude Monet, Pierre-Auguste Renoir, Paul Cézanne a další slavní malíři vystavovali svá impresionistická díla poprvé, sklidili především kritiku. „Pokud se chystáte realizovat instalaci veřejného díla ve veřejném prostoru, nepodceňujte přípravnou fázi. Může ušetřit mnoho času i finančních nákladů později,“ apeluje Ondřej Škarka.
V praxi se psychologické poznatky aplikují v řešení hned několika neznámých. Například psychologie vnímání hraje roli při rozhodování o velikosti objektů. Velké sochy mohou vyvolat pocity úcty nebo obdivu, zatímco menší sochy mohou působit intimněji. Stejně tak vnímání otevřeného prostoru versus uzavřeného prostoru může ovlivnit, jak se lidé budou cítit v přítomnosti sochy.
Psychologické teorie o symbolice a kulturních archetypech jsou zase využívány k výběru a umístění soch, které budou rezonovat s emocemi a hodnotami místní komunity. Barvy a tvary mají také psychologický vliv na náladu a emoce lidí: hladké, zaoblené tvary mohou evokovat klid a mír, zatímco ostré, geometrické tvary mohou působit dynamicky a energicky, ale někdy až agresivně.
Proměnných, na něž nabízí poznatky z psychologie odpovědi, je opravdu mnoho. Tento mix znalostí převedených do praxe pak hraje roli při výběru uměleckého díla.
I užitečné může být krásné
Když se hovoří o umění ve veřejných prostorech, zpravidla se myšlenky ubírají k sochám v parcích, na náměstích či soukromých prostranstvích, jako jsou nádvoří či zahrady. Jak už bylo zmíněno, současným velkým trendem je propojovat umění (především skulptury) s funkčními prvky. Postup však může být i opačný – z účelové stavby lze udělat unikátní dílo.
Pro ukázku z praxe je možné zůstat v Mariánských Lázních, kde aktuálně probíhá revitalizace protihlukové stěny. Ty nově zdobí reliéfy vytvořené Josefem Zlámalem. Ty mají průměr 240 centimetrů a jsou akcentovány bílými mramorovými kamínky. Hlavním motivem díla jsou česká a zahraniční lázeňská města, která se stala součástí UNESCO – Great Spa Towns of Europe. Na vybraných místech je motiv zvýrazněn plátkovým 24karátovým zlatem. Tato spolupráce je ukázkovým příkladem toho, jak se podařilo propojit charakter města s uměleckých dílem. Důkazem je mnoho pozitivních komentářů na sociálních sítích ihned po instalaci první etapy, což v případě realizace veřejných zakázek nebývá pravidlem. Občané si novou podobu protihlukové stěny rychle oblíbili, protože akcentovala téma, které ve městě rezonuje.
Protihluková stěna v Mariánských Lázních, kterou nově zdobí reliéfy vytvořené Josefem Zlámalem.
Estetický prvek i strategický nástroj
Umění ve veřejném prostoru nemusí být pouze estetickým prvkem, ale je možné jej přeměnit ve strategický nástroj. Dobře zvolené umělecké dílo nejen zhodnotí veřejný prostor, ale také přiláká pozornost a pozitivně ovlivňuje image celého projektu. U těch, které oslovují vyšší příjmové skupiny, se pak zapojení umění stává samozřejmostí. Ostatně tento trend sledovala už v roce 2018 Amy Rose Dobson z amerického magazínu Forbes v článku How Art Became A Secret Weapon In High-End Property Marketing. A také v Česku tento trend neustále sílí.
***
Ondřej Škarka, zakladatel kulturní instituce Art Lines a mezinárodního sochařského projektu Sculpture Line
Ve své kariéře se nejprve věnoval PR a marketingu. V roce 2003 spoluzaložil agenturu PR POINT (dnes známou jako PR.Konektor). Vždy ho ale přitahovalo umění, proto založil společnost Art Lines, která se zaměřuje na poskytování širokého portfolia služeb napříč kreativními a kulturními odvětvími. Art Lines mimo jiné podporuje mladé umělce, zprostředkovává investice do umění, spravuje umělecké sbírky a poskytuje odborné služby developerům.
Tým Art Lines také stojí za mezinárodním sochařským projektem Sculpture Line, který od roku 2015 představuje sochy a výtvarné objekty předních českých i mezinárodních tvůrců „pod širým nebem“. Během deseti let existence se do Sculpture Line zapojilo 129 umělců, kteří vytvořili přes 270 instalací ve 23 státech světa, například v Argentině, Chile, Brazílii, Vietnamu nebo Číně.