Galerie Rudolfinum nabízí až do 28. srpna 2022 dosud nejrozsáhlejší přehlídku díla Jiřího Příhody s hluboce rozvinutou konfigurací vnitřních vazeb mezi jednotlivými instalacemi – a to jak na úrovni prolínání jejich forem, tak na jejich konceptuální posloupnosti. Dílo českého umělce žijícího v USA Jiřího Příhody vyniká naprosto nekolísající úrovní vysoce přesahující běžný standard prezentací tohoto typu a je svým způsobem do značné míry solitérní na české výtvarné scéně.
Text: Petr Nedoma
Foto: Galerie Rudolfinum, archiv Jiřího Příhody
Zkoumání prostoru, objemu, hmoty a prázdnoty jsou základními charakteristikami práce Jiřího Příhody. Jeho tvarově nesmírně vynalézavé a inovativní studie imaginárních objektů se v reálném provedení stávají vysoce inspirativními místy propojujícími architektonická řešení s objektovými tendencemi z oblasti výtvarného umění. Smyslem práce není užitečnost vytvořeného prostředí, tvaru, objektu v praktickém provozu.
Prostorové a hmotové průniky
Jiří Příhoda se prostředky z oblasti architektury suverénně pohybuje v abstraktních prostorových studiích pochopitelných ponejvíce z úhlu výtvarného řešení hmot. Tématem je především prezentace práce s tvarem, kreativity a vynalézavosti v hledání pocitově vyváženého a zároveň inspirativně provokujícího řešení prostorových a hmotových průniků, stejně jako střetů reálného s pouze myšleným.
To vše obvykle zcela bez úvah o praktickém využití, které ovšem nemusí být vyloučeno. Jinými slovy tématem je i inspirace k nestandardnímu, mnohdy až vysloveně prakticky neuchopitelnému upozorňování na jiné než utilitární světy, k nimž obvyklé architektonické myšlení z podstaty věci směřuje.
Odkazy na antické kánony
Příhodovo vysoce konceptuální myšlení v poloze abstraktní konstrukce hmoty nemá ve své podstatě daleko od meditačních poloh architektonického budování vnitřního a vnějšího prostoru. Jeho tvar je určován více než jindy především přetavením mnoha tradičních, hluboce promyšlených a prověřených postupů historické architektury směrem až ke klasické vyváženosti s odkazy na antické kánony.
Významným a inspirujícím „protihráčem“ je autorovi velmi náročná a komplikovaná architektura novorenesační budovy Rudolfina, jejíž kvality vždy nejlépe vyniknou v konfrontaci se silnými výtvarnými koncepty současnosti.
Náročný a silný dialog
Větší část výstavy přinese zcela nová díla vedle připomenutí zásadních prací z minulých desetiletí. Výstava v Galerii Rudolfinum je rozhodně doposud největší přehlídkou Příhodovy tvorby v hluboce promyšlené sestavě vnitřních vazeb jednotlivých instalací mezi sebou. A to jak v rovině tvarové prostupnosti, tak i myšlenkových konsekvencích.
Při přípravě projektu bylo třeba zvážit a promýšlet v procesu změn autorem navrhovaných konstrukcí a technických možností budovy celou řadu variant. Následným zkoumáním jejich možné realizace docházelo k zpřesňování až syntéze prakticky celého Příhodova díla. Pojednou se vynořovaly a ozřejmovaly mnohé prvky, které se původně zdály být pouze latentními kroky bez dalších vazeb.
Vztah budovy prostoupené nesmírně bohatou strukturou paměti a historických odkazů s Příhodovým dílem je velice náročným a silným dialogem mezi dvěma výrazně formulovanými postoji. Tematizace budovy Rudolfina formou prezentace Příhodova díla znamená především zdůraznění kvalit jeho formálních, prostorových a objemových řešení, která do budovy vnesl.
Vstup na výstavu je volný díky nadačnímu fondu Abakus.