Regionální přehlídka architektury
Letos se poprvé uskutečnila Krkonošská cena za architekturu, která chce upozorňovat na kvalitní architekturu v regionu, kde v posledních době vzniká mnoho zajímavých projektů. V České republice totiž byly doposud v oblasti hodnocení architektonických realizací, práce s veřejným prostorem nebo krajinou především celonárodní ceny. Ty ale nemohou pojmout detail mikroregionu, jeho specifické potřeby a počiny v něm.
Text: Redakce
Foto: Archiv KCA
Na začátku listopadu tak byli v prostorách industriální památky Pivovaru Kluge v Rudníku vyhlášeni vítězové prvního ročníku Krkonošské ceny za architekturu (KCA). Hlavní cenu získal Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou. Oceněny byly také tři speciální počiny – Rýchorské náměstí v Žacléři, zvonička na Vlašských boudách a soubor realizací lávky a útulny, jejichž zadavatelem byla Správa KRNAP.
Cena je průlomovým počinem v českém prostředí, kde byly dosud architektonické počiny hodnoceny jen v celonárodním perimetru. Organizátoři soutěže, MAS Krkonoše a Centrum české architektury, chtějí naopak zástupcům samospráv představit sousedský přístup k rozvoji území běžný například v Rakousku či Německu. Porota byla složená z odborníků v oblasti architektury, krajinářské tvorby, ale i kulturní a sociální antropologie.
Průlomový okamžik
„Pilotní ročník regionální ceny je třeba chápat jako průlomový okamžik, kdy iniciátoři ceny spolu s porotou zavádějí do českého prostředí pohled a kritéria regionální ceny za architekturu a rozvoj území. Je to přístup sousedský, který je v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku základním kamenem péče o vystavěné prostředí,“ uvedl Josef Smutný, organizátor a otec myšlenky KCA.
V České republice byly doposud v oblasti hodnocení realizací kvalitní architektury, práce s veřejným prostorem nebo krajinou především celonárodní ceny. Ty ale podle Josefa Smutného nemohou pojmout detail mikroregionu, jeho specifické potřeby a počiny v něm.
Do prvního ročníku soutěže bylo přihlášeno dvacet prací, z nichž porota vybrala v prvním kole devět nominací. Ty osobně navštívila a následně vyhodnotila v průběhu diskusí o jednotlivých aspektech přihlášených realizací i o vlastním obsahu ceny.
„Smysl a povaha soutěže může být srozumitelná právě až z hodnocených prací, z odůvodnění a komentářů. Má být oceněn pouze architekt? Nebo je lepší vyzdvihnout spíše přístup celých samospráv, veřejných nebo soukromých investorů? V žádném případě jsme nechtěli, aby měla cena význam jen pro jakkoli vymezenou skupinu odborníků. Porota dobře chápe, že pro dosahování co nejvyšší úrovně stavební kultury je v práci s vystavěným prostředím nezbytné oslovit, zapojit a vtáhnout do dění co nejširší okruh zainteresovaných,“ popsal pohled, s nímž k hodnocení jednotlivých počinů porota přistupovala Tomáš Veselý, předseda poroty.
Oceněné regionální počiny
Po obsáhlé argumentaci se porota KCA 2022 rozhodla udělit nejen hlavní cenu, ale ocenit i další regionální počiny. Ocenění získávají jak autoři děl, architekti a krajináři, tak investoři.
* Počinem v oblasti práce s veřejným prostorem se stalo Rýchorské náměstí v Žacléři. Ve složitém terénu centra obce je předvedeno jednoduché, kvalitní a citlivé řešení úpravy historického náměstí. „Věříme, že zvolený přístup se stane iniciačním impulzem nejen pro tuto obec,“ uvedl Tomáš Veselý.
* Počinem ve spiritualizaci krajiny se stala Zvonička na Vlašských boudách ve Velké Úpě. Zde porota ocenila především citlivé zasazení do krajiny, moderní zhodnocení inspiračních motivů i spolupráci investora s lokálními dodavateli.
* Počinem veřejného investora pak je realizace lávek a útulen, jejichž zadavatelem byla Správa KRNAP a realizátorem ČVUT. „Spolupráci mezi Fakultou architektury ČVUT v Praze a Správou Krkonošského parku považujeme za příkladnou nejen pro krajinu a hledání ohleduplného přístupu k ní, ale i pro studenty architektury. Věříme, že i když o těchto dílech již bylo mnohé napsáno, jsou příkladem hodným k následování a byly by chybou je v prvním ročníku regionální ceny opominout,“ uzavřel Tomáš Veselý.
Jednoznačný vítěz
Každá soutěž má mít svého jednoznačného vítěze. Tím se v prvním ročníku KCA stal Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou. Porota ocenila jak profesionální postup soukromého investora při výběru řešení formou soutěže, tak vlastní návrh a realizaci.
„Vznikl soubor, který výrazně předefinoval předchozí urbanistický kontext centra Pece pod Sněžkou. Je architektonicky vysoce kvalitní a funkčně podporuje život v obci. Již dnes je možno říci, že jeho realizace spoluiniciovala kvalitní rozvoj celého horského letoviska,“ okomentoval udělení hlavní ceny Tomáš Veselý.
Hodnocení poroty
První ročník KCA ohodnotili členové poroty na základě přihlášených děl jako mimořádně kvalitní. Region MAS Krkonoše se může pochlubit vysokou kvalitou stavební kultury u všech hodnocených realizací. Soutěžní počiny budou k vidění v rámci putovní výstavy, kterou organizátoři symbolicky zahájili v průběhu slavnostního večera v Pivovaru Rudník. Odtud se přesune do obce Lánov, města Vrchlabí, následně do Malé Úpy a dalších destinací v rámci MAS Krkonoše.
„Naším cílem je podnítit zájem municipalit a veřejnosti o kvalitní architekturu a veřejný prostor nejen ve městech, ale i na venkově. Chceme, aby zástupci samospráv spolupracovali s urbanisty a architekty na rozvojových studiích a aby nepodceňovali přípravu projektů, na které je třeba v rozvojových plánech dále navazovat,“ potvrdila důležitost smysluplného plánování územního rozvoje Kateřina Fejglová, manažerka MAS Krkonoše, která je spolupořadatelem KCA.
***
Zeptali jsme se architekta a zároveň organizátora a otce myšlenky Krkonošské ceny za architekturu Josefa Smutného na jeho vlastní hodnocení přihlášených prací, další plány KCA či jeho pohled na současnou architekturu nejen v regionech.
Proč jste se rozhodl zorganizovat takovouto regionální soutěž, když existuje Česká cena za architekturu i mnoho dalších ocenění za architekturu či design?
Regionální přehlídka je něco úplně jiného. Je zásadně směrována na samosprávy a veřejné zadavatele, na zadávání veřejných zakázek v regionu. Má zkrátka úplně jiný dopad než celostátní soutěže. Tím, že jde o regionální akci, má přímý vliv na danou oblast. Řekl bych, že pokud je správně nastavena, je schopná se regionu doslova dotknout.
Velké celostátní přehlídky jsou zaměřeny pouze na architektonické pojetí a dopad na hodnocení veřejného prostoru není tak velký. My v KCA oceňujeme nejen architekty, ale také investory. Máme českou, výrazně multioborovou porotu, všichni členové tedy velmi dobře chápou kontext a podstatu regionu a touto optikou hodnotí nominované stavby a počiny.
Naším záměrem bylo také iniciovat diskusi o kvalitní architektuře a rozvoji mezi zástupci samospráv, odborníky architekty, urbanisty a krajináři a zástupci klíčových institucí v regionu. A to se, myslím, podařilo.
A proč právě Krkonoše? Učíte sice v Liberci, ale sám jste přece původem z jižních Čech… Co vás na Krkonoších tak zaujalo?
Jak se říká, doma není nikdo prorokem. Pocházím ze Sudoměře, kde mi nebyla dosud svěřena ani rekonstrukce místní hospody (říká s úsměvem). Žiju a učím v Praze, v Liberci jsem v Radě architektů. Do Krkonoš mne přivedla práce. V Rudníku jsem původně měl zhodnotit stav objektu industriální památky Pivovaru Kluge a následně zajistit jeho prodej.
To místo a jeho genius loci mne však natolik zaujaly, že jsem ten objekt koupil. Ruina bývalého pivovaru je mojí srdcovou záležitostí. Domnívám se, že s polohou bezprostředně vedle zámku byl původním centrem obce. Dodnes je symbolem území, místem kde se pořádají regionální kulturní akce, kde se potkávají lidé z Rudníku a okolí. To mne baví. Přemýšlím samozřejmě nad revitalizací celého objektu, jeho další funkcí. Jsem rád, když to tam žije.
Plánujete do budoucna rozšiřovat soutěž i na další zajímavé regiony?
Sami vlastně nejsme ještě rozhodnutí. Uvažovali jsme o rozšíření o region západních Krkonoš, patřící pod Liberecký kraj. Geograficky by to dávalo smysl, jde ale o výrazné rozšíření území a je třeba pečlivě zvážit, zda by takový krok nepopřel už zmíněný lokální zásah. Dnes jsme v regionu MAS Krkonoše, což je plocha okolo 500 km2. To je území zhruba stejně velké jako metropole Praha. Dvojnásobek už zásadně změní optiku.
Krkonošskou cenu za architekturu ale bereme jako pilotní regionální projekt tohoto typu. Zájemcům z dalších regionů nabízíme spolupráci i know-how. Už se nám ozvali kolegové z Beskyd i ze Slovenska. Jsme připraveni principy soutěže předávat dál, podělit se o zkušenosti a pomoci regionální přehlídku replikovat do dalších regionů.
Který z přihlášených projektů se vám osobně líbil nejvíce – nebo byste ocenil tytéž jako porota?
Ačkoli region znám, byl jsem opravdu překvapen vysokou kvalitou a variabilitou přihlášených staveb a počinů. Pokud bych měl za sebe něco vyzdvihnout, bylo by to asi Rýchorské náměstí v Žacléři. Ne čistě z hlediska architektury, ale jako velký čin místní samosprávy. Kvalitní revitalizaci veřejného prostoru v tomto malém příhraničním městě považuji za malý zázrak.
Osobně jsme se tam byli s porotou podívat a na náměstí jsme oslovili procházející ženu s dotazem, zda se jí nové náměstí líbí. Odpověděla, že doposud neměli místo, kde by se mohly konat akce, kde by se žacléřští mohli potkávat. A teď ho mají. To považuji za potvrzení smysluplnosti takového počinu.
Pak bych ještě rád zmínil soubor přihlášených projektů města Hostinné – autobusový terminál, koupaliště a revitalizace sídliště, vše v nadstandardní kvalitě. To je opět neuvěřitelný výkon samosprávy relativně malého regionálního města. Věřím, že se může stát dobrým příkladem pro další samosprávy.
Je podle vašeho názoru v regionech k vidění lepší a zajímavější architektura než v Praze nebo ve velkých městech? Co je důvodem?
Není lepší ani horší, je prostě zcela odlišná. Obě ale mají společnou jednu věc – vždy stojí na kvalitě investora. A zatímco ve velkých městech je již celkem běžné zpracovávat kvalitní rozvojové i architektonické studie a diskutovat o nich, v regionech to ještě do nedávna nebylo pravidlem. Přitom si stejně kvalitní stavby i veřejný prostor zaslouží.
Jaké další plány máte s novou Krkonošskou cenou za architekturu?
Právě začínáme plánovat druhý ročník přehlídky. Samozřejmě bychom z KCA chtěli udělat tradiční akci. V příštím roce chceme ještě výrazněji zapojit samosprávy do spolupráce, konkrétně do aktivních nominací děl v jejich území. Do debaty o kvalitním zadávání veřejných zakázek, veřejném prostoru a architektuře bychom rádi zapojili také další místní spolky.
Tady je ale potřeba zmínit, že už při prvním ročníku byl v tomto ohledu položen kvalitní základní kámen. Musím poděkovat řediteli Správy KRNAP Robinu Böhnischovi, který nejenom pilotnímu ročníku naší ceny udělil záštitu, ale osobně se účastnil debaty se zástupci samospráv. Stejně velký dík pak patří také Nadačnímu fondu ŠKODA AUTO, který cenu podpořil v grantu Nová vize a řediteli Ladislavu Kučerovi, který se také osobně debaty účastnil.
Tento „sousedský způsob“ spolupráce firem i institucí působících v regionu, který je běžný třeba v sousedním Rakousku, Německu nebo Švýcarsku považuji pro rozvoj regionů za klíčový a jsem opravdu rád, že se nám daří všechny zmíněné přivést k pomyslnému jednomu stolu.