S Janou Zielinski, zakladatelkou a ředitelkou mezinárodního festivalu Designblok, jsem si povídala nejen o tom, jak se jí během uplynulých více než 25 letech podařilo vybudovat prestižní festival designu a jaké byly jeho začátky v době, kdy o našem designu nikdo moc nevěděl, ale hlavně o nadcházejícím 26. ročníku, jehož brány se otevřou už začátkem října. Říká, že zpočátku to byla sázka na nejistotu, ale nakonec se ukázalo, že podobné sázky fungují. Řekla nám také něco víc o knize Křehká krása designu, která právě vychází, nebo o vstupu strategického investora.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Salim Issa, archiv Designbloku
Můžete nám prozradit téma letošního ročníku Designbloku a nějaké zajímavosti, které nabídne? Na co byste nás pozvala?
Tématem Designbloku 2024 je mládí – festival je stále mladý, i když je to už 26. ročník. A dobrý design v sobě mládí automaticky obsahuje – pokud je totiž design kvalitní, je také dlouhověký. Kvalitní a krásné věci nám déle slouží a stále jsou aktuální, tedy mladé.
Chystáme samozřejmě také konkrétní projekty na podporu mladých designérů.
Ve výstavě a následných diskusích projektu School Today, kde se odprezentují Akademie designu z České republiky, Německa, Slovenska a Polska, budeme zkoumat způsob výuky designu ve střední Evropě, a jak školství formuje nejmladší generaci designérů.
Kromě toho letos slavíme 10. výročí našeho zásadního festivalového programu Diploma Selection, což je soutěž pro právě končící absolventy ve dvou kategoriích – produktový design a móda. Představíme 15 nejlepších finalistů v daném oboru. Je to velmi důležité, protože je to křehký věk, když studenti opouštějí školu a rozhoduje se o jejich budoucí kariéře. Po těch deseti letech se ukázalo, že tato soutěž je pro mladé designéry zásadní. Je skvělé sledovat jejich kariéru i po soutěži a vidět jejich úspěchy. Stojí za tím i fakt, že v porotě zasedají důležití mezinárodní odborníci – galeristé, kurátoři, designéři či významní novináři, kteří pak mohou kariéru finalistů dále posunout. Diplomanti totiž před porotci osobně obhajují svoji práci, takže jsou s porotci i v osobním kontaktu.
Kromě toho, že vítězové mají možnost se zdarma prezentovat na dalším ročníku Designbloku, získávají finanční odměnu. Dobrá zpráva je, že se letos navyšuje z původních 1000 na 4000 eur, a to díky novému partnerovi Ploom.
Výběr fotografií produktů finalistů Diploma Selection, což je soutěž pro právě končící absolventy ve dvou kategoriích – produktový design a móda.
Jak vzniká porota, složená většinou ze zahraničních osobností? Podle čeho je vybíráte?
Sbírám zajímavé kontakty při svých zahraničních cestách, když se účastním sama jako porotce na různých akcích, nebo když samotný Designblok vystavuje v zahraničí. Takto jsem se potkala třeba s Rossanou Orlandi nebo s Linou Kanafani. Lidé se postupně nabalují a na Designblok pak jezdí dlouhodobě. Letos jsme se však rozhodli sestavit poroty úplně nově a z těch předchozích stálých budou čestní členové. Navíc předsedové porot si vybírají sami další čtyři členy poroty, takže nám nové kontakty nosí i porotci samotní.
U cen Designbloku jsou v porotě záměrně vždy jen zahraniční odborníci, kteří nejsou ovlivněni znalostí zdejší designérské scény. Je tak zaručena nestrannost a zároveň čerstvý pohled na to, co se na Designbloku odehrává.
A co letošní doprovodný program?
Myslím, že zábavné budou módní přehlídky v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, kde jsme se letos tak trochu zabydleli. Pod záštitou Evy Pavlové se tam také koná výstava High Craft v Jízdárně Pražského hradu. Tam představíme nejen designéry, ale i firmy, které pracují hodně s řemeslem, na to se moc těším. Bude to takový crème de la crème českého designu, hodně skla a tradičních materiálů. V Belvederu se připojí výstava Hradu a Identity Kniha je Art v Letohrádku královny Anny.
Superstudio, tedy místo pro prezentaci výrobců, naleznou návštěvníci v Muzeu Prahy na Florenci, hned vedle v Bastionu bude Openstudio – prostor pro prezentaci designérů. Letos přivítáme velice významné hosty. Tím hlavním bude britský architekt, výtvarník a designér Ron Arad, kterého přivezeme ve spolupráci s Konsepti a značkou Moroso. Čestným hostem bude zakladatel nizozemského architektonického studia MVRDV Winy Maas. Na pozvání Vitry dorazí známí Stefano Panterotto a Alexis Tourron ze studia Panter&Tourron. Ti přijedou vlakem, protože ekologický přístup je pro ně zásadní, stejně jako pro celou Vitru.
Jsem ráda, že české veřejnosti představíme špičky světového designu a architektury bok po boku s nejlepším zahraničním designem.
V Bastionu na Florenci bude Openstudio – prostor pro prezentaci designérů. České veřejnosti se zde mimo jiné představí špičky světového designu.
Proč jste se rozhodla před více než 25 lety Designblok založit? Byl inspirací třeba Milano Design Week?
Úplně na začátku byl David Řezníček, majitel Konsepti, který chtěl shromáždit ateliéry, aby otevřely dveře a aby postupně vzniklo něco jako Design Week v Miláně nebo v Londýně. Na rok 1999 to byla revoluční myšlenka. Tehdy bylo podobných akcí velmi málo, Designblok vlastně patří k nejstarším akcím svého druhu na světě.
David poté přišel za mnou a mým kolegou Jiřím Mackem, s nímž jsme tehdy dělali malé akce a festivaly, a nabídl nám, abychom si vzali Designblok na starost. Sice jsem tehdy měla blíž k umění a filmu, ale postupně jsem zjistila, že festival mohu formovat podle své představy. V té době jsme vůbec netušili do jak velkých rozměrů se Designblok rozroste.
Který ročník byl pro vás osobně nejzajímavější nebo přinesl největší výzvy?
Moc se mi líbil rok 2013, kdy jsme byli na Nákladovém nádraží Žižkov a vystavovali ve skladech a vagonech. Pro spoustu firem to tehdy bylo náročné, ale pro Designblok to byl zlomový ročník, protože se výrazně znásobila návštěvnost.
Ráda vzpomínám také na jeden z prvních ročníků, kdy jsme si od Karlín Real Estate, tedy Serge Borensteina půjčili botel a vystavovalo se ve 30 kajutách. Jenže pár dní před začátkem akce nám vypustili celou Libeňskou zátoku, takže jsme třeba museli lepit nebo podkládat exponáty, protože loď měla sklon 45°. Ale nakonec to byl vtipný happening, lidi baví třeba i trochu bláznivé akce, když do toho vložíte energii a kreativitu. Ukázalo se, že podobné sázky na nejistotu fungují.
Pak ale pamatuji i horší okamžiky, třeba když nám uletěla střecha na pražském Výstavišti a museli jsme Designblok předčasně ukončit. Anebo dva krizové roky během covidu, tehdy mohla být jen výstavní část bez festivalového programu. Za těch 26 let jsme tak zažili poměrně dost dobrodružných situací.
Lokality, kde se pořádá Designblok jsou vždy velmi zajímavé a mění se? Podle čeho vybíráte?
Raději bychom je tak často neměnili. Oněch pět let na pražském Výstavišti bylo fajn, protože tam jsme měli základ a mohli jsme si k tomu vymýšlet další lokality. V Praze totiž místa pro tak velkou akci nejsou, potřebujeme 10 tisíc metrů čtverečních, což je problém, pokud nechcete jít do Letňan. A to by naše návštěvníky asi nepotěšilo.
Proto každý rok musíme hledat nové lokace, ale vždy se snažíme, aby to byla nějaká zajímavá architektura nebo jedinečná příležitost. Letos mě baví prostor okolo Florence, kdy máme půjčené Muzeum Prahy, které se bude nově otevírat po velké rekonstrukci, a k tomu budeme mít prostor Bastionu hned vedle muzea, který nám půjčí Penta. Čtvrtým rokem budeme v Uměleckoprůmyslovém museu, to je náš významný partner, a jak už jsem zmínila, významně také na Pražském hradě.
Zároveň věřím, že na místa, kde se Designblok koná, upozorníme a lidé tam tím spíše přijdou i v budoucnu. Proto nám developeři a instituce své budovy půjčují, protože vědí, že Designblok má tu sílu upozornit širokou veřejnost na to, že se tam děje kvalitní program. I díky tomu se k zajímavým lokalitám dostáváme.
Jaká je vlastně návštěvnost Designbloku?
Loni přišlo přes 41 700 návštěvníků a více než 450 novinářů, což představuje post-covidový rekord. Myslím, že na tak malou zemi je to skvělé číslo. Jsme moc rádi, že si česká veřejnost Designblok i samotný design oblíbila, ale snažíme se lákat i návštěvníky z celé střední Evropy. Nicméně jsme už na hranici kapacit, ačkoli máme otevřeno až do 21.00.
Vy jste vlastně lidi v Česku přivedla a vzdělala v oblasti designu…
Je pravda, že na prvních tiskových konferencích se nás vždycky ptali, co to ten design vlastně je. Na konci 90. let tady nehrál velkou roli a o propojení českého průmyslu a designérů jsme si mohli nechat jenom zdát. Toho si opravdu cením, že ceny Czech Grand Design i samotný Designblok zásadně přispěly právě k tomuto propojení.
Postupně zdejší firmy začaly spolupracovat s těmi nejlepšími designéry, což považuji za velmi důležitou součást historie Designbloku a jeho poslání, jehož úkolem je obnova české designérské scény. Ta by však bez průmyslu nebyla možná. Proto jsem také iniciovala v roce 2021 vznik Asociace českého průmyslového designu, která dnes sdružuje 25 firem, jež zaměstnávají tisíce lidí a významně se podílejí na exportu. Mohou díky tomu lépe vyjednávat se státem a vytvářet tlak na legislativu.
Daří se naplňovat myšlenky, s nimiž jste spoluzakládala asociaci?
V některých oblastech ano, jinde to jde pomaleji, ale za téměř nejdůležitější považuji fakt, že firmy se začaly propojovat mezi sebou a dělat spolu byznys, takže jsou díky této spolupráci silnější.
Začínáme se také zabývat identitou, co znamená značka Made in Czech Republic. Branding je rovněž důležitý pro byznys, díky němu roste cena produktů, protože je zárukou kvality.
Ještě zpět k designu, co pro vás znamená? A co vás k němu přivedlo? Studovala jste přece dějiny umění a sociální vědy… Nosí Jana Zielinski jen šaty od českých návrhářů a má doma díla českých designérů?
Významněji mne k tomu přivedl až Designblok, ale je pravda, že design postupně prorostl i do mého osobního života. Výrazně to je vidět na mé sbírce porcelánových váz, což je moje vášeň už mnoho let, a také na vzhledu a zaplněnosti mého domova. Můj manžel a děti o tom vědí své…
K mým dalším vášním patří česká móda a šperk. I při oficiálních příležitostech spojených s Designblokem se snažím vynést nějakého českého návrháře. Koneckonců je to součást mé práce, podporovat lokální tvůrce.
Těsně před Designblokem také vychází kniha Jana Zielinski: Křehká krása designu. Prozraďte nám o ní něco víc, na co se můžeme těšit?
Vychází 26. září. Kateřina Janebová z Albatros Media za mnou asi před rokem přišla s tím, že mě slyšela mluvit na skvělém Inspirativním networkingu Terezie Šverdlinové, že mne sleduje a ráda by se mnou udělala knihu. Stojí totiž za edicí o různých osobnostech, vydala třeba knihu o Václavu Marhoulovi nebo Tereze Maxové. Nejdřív jsem měla velkou radost, ale pak přišly pochyby. Navrhla jsem Kateřině, jestli nebude lepší psát o designu, ale ona trvala na svém s tím, že lidi zajímají více osobní příběhy.
Nakonec jsme se dohodly na formě rozhovoru, proto jsem oslovila Andreu Běhounkovou, s níž jsem kdysi dělala svůj první rozhovor. Měla jsem velkou radost, že Andrea, dlouholetá šéfredaktorka ELLE a Vogue, nabídku přijala a myslím, že odvedla skvělou práci. Design má na starosti Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. Kniha bude velmi osobní a upřímná, mám pocit, že se s ní můžu ztotožnit, a mám z ní opravdu radost.
Albatros pak bude mít na Designbloku malou prezentaci knihy i celé edice v rámci expozice High Craft Books v Jízdárně Pražského hradu, kde budou další vydavatelství, která se zabývají designem.
Jste hlavní tváří nejenom Designbloku – co vám to osobně přináší, kromě spousty práce?
Ano, je to spousta práce, občas zábava, ale hlavně velký závazek a odpovědnost. Proto jsem ráda, že k nám letos vstoupil strategický investor Rockaway Capital a o tuto zodpovědnost se takto můžeme podělit.
Jak dlouho vlastně trvá příprava Designbloku – zabere to celý rok?
Už nyní chystáme rok 2025 a 2026. Myslím, že máme skvělý tým, který kromě Designbloku zvládne také připravit Ceny Czech Grand Design a Křehký Mikulov. Kromě toho také pracujeme na řadě výstav do zahraničí a dalších projektech.
***
Jana Zielinski
Zakladatelka a ředitelka pražského mezinárodního festivalu Designblok, iniciátorka vzniku Akademie designu České republiky, která každoročně udílí Ceny Czech Grand Design,
a také zakladatelka a umělecká spoluředitelka galerijní značky Křehký.
Studovala dějiny umění a sociální práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Patří k iniciátorům vzniku Asociace českého průmyslového designu, která usiluje o posílení pozice českých výrobců u nás i v zahraničí. Je kurátorkou řady výstav v České republice
i v zahraničí a pravidelně se umisťuje v žebříčcích nejvlivnějších žen magazínů Forbes,
Vogue CS nebo Hospodářských novin.
V roce 2018 dostala čestný doktorát na UMPRUM za celoživotní přínos českému designu.