Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uvedla statiky do stavu pohotovosti, aby se mohli zapojit do odstraňování následků povodní.
Ztráty na majetku nebo dokonce zdraví, které způsobí letošní povodně, je třeba minimalizovat vhodnými následnými opatřeními. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto už v pátek 13. září vyzvala své členy, aby se v souladu s pokyny Integrovaného záchranného systému (IZS) zapojili do odstraňování následků škod, které po sobě nechává ničivá povodeň a další extrémní projevy počasí.
Vzhledem k zaplavení tisíců budov, zejména v nejvíce postižených oblastech, byli Inženýrskou komorou osloveni především autorizovaní statici. V případě nejvíce postiženého Moravskoslezského kraje pomoc autorizovaných osob koordinuje Petr Dospiva, předseda oblasti Ostrava a zároveň 1. místopředseda ČKAIT.
Prostřednictvím svých oblastních (krajských) kanceláří vedení ČKAIT oslovilo všechny odborníky. Požádalo je, aby byli připraveni v pohotovostním režimu reagovat na výzvu vedoucích zasahujících příslušníků Hasičského záchranného sboru. Krajské jednotky HZS mají k dispozici seznamy autorizovaných statiků s ohledem na jejich co nejrychlejší dojezd. ČKAIT je připravena v případě akutní potřeby povolat autorizované statiky i z oblastí, které povodní nebyly zasaženy v takovém rozsahu.
„O ochotě našich členů není pochyb. Po ničivém tornádu na jižní Moravě v červnu 2021, do nějž se zapojil statici i z opačného konce republiky, jsme společně s Hasičským záchranným sborem a pověřenými krizovými štáby zdokonalili systém komunikace a operativního řízení. Odhaduji, že v nejbližších dnech po opadnutí vody budou zapotřebí desítky statiků a následně dalších autorizovaných odborníků. V postižených oblastech doporučujeme zkontaktovat naše oblastní kanceláře, které o našich odbornících v jednotlivých krajích mají nejlepší přehled,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT, který důrazně varuje před neuváženým vstupem do jakýchkoli vodou zasažených budov.
Na komorových stránkách https://www.ckait.cz/autorizovane-osoby mohou samosprávy i jednotlivci vyhledat místně nejbližší autorizované stavební odborníky podle názvu okresu či kraje. ČKAIT sdružuje více než 32 tisíc stavebních inženýrů a techniků, z toho je zhruba 1200 autorizovaných statiků a 17 000 autorizovaných osob v oboru pozemní stavby.
ČKAIT zároveň vydala doporučení pro všechny vlastníky nebo správce budov, u nichž došlo k zaplavení vodou – ať již k úplnému, nebo částečnému. Rozhodně platí, že jakákoli posouzení nebo dokonce stavební práce mohou nastat až po opadnutí vody, a to na základě pokynů pracovníků Integrovaného záchranného systému a po posouzení odborníky – autorizovanými osobami. Tento bod je velmi důležitý: zkušenost z Břeclavska a Hodonínska v roce 2021 ukázala, že opravy mnoha z 1200 objektů poškozených tornádem začaly bez posouzení autorizovanými osobami – statiky a projektanty, což následně způsobilo problémy s dokončením a kvalitou prací.
Podle zkušeností Ladislava Bukovského, předsedy oblasti ČKAIT Praha a Středočeský kraj a předsedy Technické komise ČKAIT, posouzení statikem budou vyžadovat všechny stavby, jimiž prošla záplavová vlna nebo které byly ve styku s vodou delší dobu. „V případě deformací, výskytu trhlin nebo zkřížených dveří a oken nechoďte dovnitř a přivolejte autorizovaného statika, který určí další opatření nebo uvolní dům k užívání,“ doporučuje Ladislav Bukovský.
Další osvědčená pravidla se týkají hygieny. Postižení povodní by neměli používat jako pitnou vodu tu ze studní. Měli by zlikvidovat vodou kontaminované potraviny, plodiny, případně uhynulé zvířectvo, a dodržovat základní hygienická pravidla (nezbytná je ochrana kůže, očí a rukou). Potraviny i v obalech či konzervách je na místě zlikvidovat a neukládat k dalšímu použití. Obecně je vhodné místnosti zasažené povodní vyklidit – a stav budovy soustavně dokumentovat. ČKAIT doporučuje zajišťovat průběžnou fotodokumentaci vnějších částí interiérů, zvlášť pokud obyvatel pozoruje jakékoli změny.
Další doporučení se liší podle typu konstrukcí. Ve zděných domech v prostorech zasažených přímo povodňovou vodou je nezbytné vyklidit veškerý mobiliář, odstranit bahno a nečistoty, které se naplavily do domu, vymýt vodou prostory zasažené povodňovou vodou. Dále je třeba odstranit z podlah PVC krytiny, koberce, dřevěné prvky – parkety, prkna i desky na bázi dřeva. Je vysoce pravděpodobné, že budou zničené a nelze je opravit. K likvidaci těchto stavebních prvků lze samozřejmě přistoupit až s časovým odstupem.
S ohledem na vlhkost, jíž se budovy mohou zbavovat řadu měsíců a často i několik let, je bohužel nutné odstranit zásypy a tepelné izolace podlah. A zevnitř i zvnějšku osekat omítky nejméně 30 cm nad rovinu zatopení. Jak ukázaly postupy po povodních v letech 2002 a 2012, lidé okamžitě po zpřístupnění budov nasazují vysoušeče.
„Sušení pomocí vysoušečů lze podpořit osazením stolních ventilátorů, které zajistí cirkulaci vzduchu po místnosti a zvýší účinnost vysušování. Okna i dveře musejí být uzavřené, nesmí se větrat. Voda z vysoušečů se musí pravidelně vylévat nebo odvádět hadicemi mimo sušený prostor,“ shrnuje Ladislav Bukovský.
Keramické a betonové podlahy, pod kterými jsou tepelné nebo akustické izolace, zástupci ČKAIT doporučují otevřít jednou či dvěma sondami, odsát z nich vodu a vysoušet speciálním sušicím zařízením. Případně se majitel nevyhne rozbourání a odstranění tepelných izolací. U nich došlo kvůli kontaktu s vodou ke znehodnocení.
Místnosti, které nejsou vysoušené, je na místě větrat nebo střídavě vytápět a větrat, kdy vysoušení urychlí osazení ventilátory. U sklepních prostor pomáhá otevření oken a zprůchodnění komínů tak, aby vznikal průvan a vzduch cirkuloval. Po vysušení musejí být prostory kompletně vydezinfikovány, následně je možné provést opravy. Mělo by dojít k odstranění původních poškozených nátěrů. Prostory je třeba vymalovat hašeným vápnem nebo nátěrovými hmotami s fungicidní přísadou, které neuzavřou povrch stěn pro vysychání a zároveň zabrání vzniku plísní.
Rozsáhlejší sanace čekají dřevostavby. Platí pro ně v zásadě to samé jako pro zděné konstrukce. Navíc je ale nutné odstranit opláštění vnitřních i obvodových stěn z jedné strany stěny. V případě sádrokartonu nebo desek na bázi dřeva pak bohužel z obou stran. Dřevěné nosné konstrukce je nutné omýt čistou vodou. Vysoušení je samozřejmě možné, u ventilátorů v uzavřených prostorách je vhodné zajistit cirkulaci vzduchu. Před opravou je pak nezbytné dřevo impregnovat prostředkem proti houbám a hmyzu.
Text redakce, foto archiv redakce