Na dosažení předpandemické úrovně to ale zdaleka nestačí
Tuzemská stavební produkce v listopadu meziměsíčně vzrostla o 1,8 %. Navázala tak na silný říjnový nárůst o 3,7 % m/m. Za předpandemickou úrovní z února 2020 však zaostávala o výrazných 6 %.
V meziročním srovnání byla vlivem dobrých výsledků z posledních měsíců a nízké statistické základny (listopad roku 2023 byl ovlivněn vysokým úhrnem srážek) stavební produkce v listopadu vyšší o 2,5 %. Stále se ovšem jedná o pouze dílčí oživení, když za předpandemickou úrovní z února 2020 zaostávala o výrazných 6 %.
Lépe se vede inženýrskému než pozemnímu stavitelství, obě odvětví však v listopadu rostly. Produkce inženýrského stavitelství byla meziměsíčně vyšší o 3,3 % a toho pozemního o 1 % (po říjnových +5,7 % m/m, respektive +2,7 % m/m). V meziročním srovnání produkce inženýrského stavebnictví vzrostla o 3,4 %, zatímco u pozemního stavitelství o 1,9 %.
Výrazný je pak i rozdíl oproti předpandemickému únoru 2020. Vůči tomu inženýrské stavitelství v listopadu zaostávalo o 3 %, produkce pozemního stavitelství pak byla nižší o výrazných 7,7 %. Inženýrskému stavitelství pravděpodobně pomáhá především zvýšená investiční aktivita státu v oblasti infrastruktury.
Na pozemní stavitelství naproti tomu nejspíše negativně dopadají nadále vysoké sazby hypotečních úvěrů, předchozí výrazný propad kupní síly domácností, vysoké ceny nemovitostní a možná i vyšší nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky. První tři zmíněné faktory přispívají k tomu, že vlastní bydlení je pro řadu českých domácností cenově nedostupné.
Počet vydaných stavebních povolení moc šancí na zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení v ČR nedává. Ten se totiž v listopadu meziměsíčně snížil o 12,3 % a meziročně byl nižší o 12,5 %. Samotný listopadový počet 5 338 vydaných stavebních povolení byl nejen nejnižší údaj za poslední rok, ale i za posledních zhruba devět let. Nižší za tuto dobu byl jen v lednu 2016, kdy dosáhl 5 325. To je výrazně pod průměrem post-pandemického období, když v letech 2020-2024 stavební úřady za měsíc vydaly v průměru necelých 7 tisíc stavebních povolení. V první dekádě 21. století přitom tento počet často překračoval hranici 10 tisíc.
K dlouhodobému negativnímu trendu z hlediska počtu povolovaných staveb se v loni v listopadu pravděpodobně přidaly problémy spojené s digitalizací stavebního řízení. Je možné, že ty budou do statistik promlouvat se zpožděním. Orientační hodnota staveb, na které bylo vydáno stavební povolení loni v listopadu, meziměsíčně klesla o 1,1 %, meziročně byla ovšem vyšší o 2,6 %. Tato statistika ale bývá tradičně volatilnější, když jí dokáží ovlivnit velké stavby jako například ty infrastrukturní.
Dynamika počtu nově zahájených bytů je příznivá, ale samotná úroveň je stále nízká. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku bylo v ČR zahájeno 33 487 nových bytů. To je sice meziročně o 2,9 % více, rok 2023 byl ale rokem, kdy řada developerů výstavbu utlumila, když zájem o byty kvůli vysokým sazbám hypotečních úvěrů výrazně propadl. Například oproti prvním jedenácti měsícům předpandemického roku 2019 byl loni počet zahájených bytů nižší o necelých 5 %.
Příznivý trend vývoje stavební produkce by mohl v příštích měsících pokračovat. Produkce pozemního stavitelství by měla být podpořena dalším poklesem hypotečních sazeb a pokračujícím růstem reálných příjmů domácností. Ceny nemovitostí však opět silně rostou a nedostupnost vlastního bydlení pro řadu domácností tak pravděpodobně nadále bude významnou brzdou růstu v tomto sektoru. Inženýrské stavitelství by pak mělo nadále těžit z vyšší investiční aktivity vlády, jak předznamená i struktura státního rozpočtu pro letošní rok.
Martin Gürtler, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka