Developeři dnes staví nejen budovy, která jsou někdy samy o sobě uměleckými díly, ale snaží se své projekty maximálně otevřít umění jako celku. Utváření kvalitního veřejného prostoru je totiž to nejcennější, co mohou městu a veřejnosti nabídnout. Navazují tak na dědictví předků, kteří byli zvyklí propojovat všechny významné stavby s uměním. A umění do veřejného prostoru patří. Je to jedna z věcí, díky níž se lidé cítí ve své lokalitě jako doma. Umělecká díla vnáší do projektů i jejich okolí pocity klidu a radosti.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: BoysPlayNice, FINEP, Crestyl, Sekyra Group, KKCG Real Estate Group, J&T Real Estate
Projekty otevřené umění
„Zpravidla nejdeme cestou umístění samostatného uměleckého díla vytvořeného na míru jako součást jedné konkrétní budovy, i když například v projektu Neugraf nám známý umělec Zeb One vytvořil graffiti v prostoru recepce pro rezidenty. Chceme stavět takové budovy, které samy o sobě budou uměleckými díly, a snažíme se naše projekty maximálně otevřít umění jako celku,“ říká Viktor Peška, obchodní ředitel skupiny Crestyl.
Pokud Crestyl vlastní objekty, u nichž se teprve řeší jejich rekonstrukce či jiné budoucí využití, nabízí je často umělcům na ateliéry nebo slouží k výstavám. Například v historické jízdárně pražského projektu Savarin fungovalo artové kino, prostory využíval i umělecký kolektiv RUN OPERUN na výstavy či inscenace. Podobně ve staré budově brněnského projektu Dornych působil divadelní spolek a galerie.
„V projektu Savarin chceme cenné prostory v pražském historickém centru maximálně zpřístupnit veřejnosti a natrvalo zanést toto místo na kulturní mapu metropole. V září se zde v zrekonstruovaném historickém paláci uskuteční Prague Art Week a v podobném duchu hodláme pokračovat. S Prahou také jednáme o vybudování na míru vytvořené galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy v nově chystané části tohoto projektu,“ dodává Viktor Peška.
V projektu Neugraf vytvořil známý umělec Zeb One pro Crestyl graffiti v prostoru recepce pro rezidenty.
Umělecká díla kultivují developerské projekty
„Utváření kvalitního veřejného prostoru je podle našeho názoru to nejcennější, co jako developeři můžeme městu a veřejnosti nabídnout. Jsme přesvědčeni, že umělecká díla jsou jeho důležitou součástí, kultivují ho a dávají mu další rozměr,“ uvádí Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group. Konkrétní výběr uměleckých děl, ať už jsou určeny pro veřejný prostor, nebo do interiérů, vždy developer konzultuje s uživateli a architekty.
„V našem největším projektu Smíchov City nyní ve spolupráci s Českou spořitelnou uvažujeme o tom, že podél pěšího bulváru pojmenovaného po americké političce českého původu Madeleine Albrightové umístíme umělecká díla, která by se v průběhu času měnila. Součástí parku, s nímž se počítá v rámci projektu Rohan City, bude zase nově odlitý Zvon #9801, který připomene zrekvírované zvony za druhé světové války. Z našich dřívějších projektů mohu uvést Rezidenci Korunní, kterou jsme realizovali na místě bývalé čokoládovny Orion. Jako připomínku jsme nechali vztyčit vysoký sloup s plastickým nápisem ORIONKA,“ doplňuje Leoš Anderle.
Umělecká díla instaluje Sekyra Group i do interiérů svých projektů. Aktuálně třeba vybírá obrazy do recepce právě dokončené administrativní budovy Na Knížecí, která je součástí Smíchov City. Před dvěma lety byla odhalena v hotelu Savoy ve Špindlerově Mlýně busta spisovatele Franze Kafky z patinovaného bronzu od akademického sochaře Stefana Milkova. Kafka totiž v hotelu krátce pobýval v roce 1922 a začal zde psát svůj nedokončený román Zámek.
Do veřejného prostoru umění patří
Podle Davida J. Wodinského, marketingového ředitele FINEP, umění do veřejného prostoru rozhodně patří. Je to jedna z věcí, díky které se lidé cítí ve své lokalitě jako doma. „Naše projekty pravidelně obohacují díla českých umělců a umělkyň. Příkladem jsou například plastiky Lukáše Raise ozvláštňující Kaskády Barrandov na Náměstí Olgy Scheinpflugové, zvonice autorů Lukáše Raise a Nely Niederle tamtéž nebo obří malba Marka Číhala či socha Milana Caise v Prosek Parku,“ popisuje David J. Wodinský.
FINEP však podporuje i civilnější formy ozvláštnění veřejného prostoru, jako jsou například muraly v Britské čtvrti a ve Štěrboholech nebo originálně pojaté knihobudky v Britské čtvrti, na Barrandově nebo v Malém háji. Umělce developer vybírá podle toho, jak jejich díla zapadají do kontextu lokality.
Projekty společnosti FINEP pravidelně obohacují díla českých umělců a umělkyň. Příkladem jsou plastiky Lukáše Raise ozvláštňující Kaskády Barrandov na Náměstí Olgy Scheinpflugové.
Umění povznáší daný prostor
Petr Pujman, předseda představenstva KKCG Real Estate Group, věří, že umění povznáší daný prostor: „Naší filozofií je, že umělecká díla tvoří nedílnou součást architektury a designu. Představují prvky, které do objektů i jejich okolí vnáší pocity klidu a radosti. Již v našem prvním projektu top rezidence Šárecké údolí jsme umístili v centrálním parku sochu Jaroslava Róny. Také v našem sídle na pražské Bořislavce využíváme umělecká díla hojně. Kultivují pracovní prostřední, zvyšují produktivitu a kreativitu a pomáhají snižovat stres.“
Bořislavka Centrum developer vybudoval na základě filozofie Gesamtkunstwerk. V jejím jádru je myšlenka, že dílo spojuje několik druhů umění, jehož jednotlivé části se vzájemně doplňují a tvoří jeden komplexní celek. „Pokud jde o problémy spojené s využitím děl, řešíme především běžné záležitosti, spojené s udržováním jejich čistoty. Rovněž v dalších našich realizovaných a dokončovaných projektech jako top rezidence Pomezí či Jenerálka plánujeme umístění uměleckých děl, neboť toto propojení naplňuje naši filozofii,“ dodává Petr Pujman s tím, že jemu osobně je nejbližší vzhledem ke koncentraci uměleckých děl právě Bořislavka.
Se stopou českých umělců všech žánrů
V případě projektu Bořislavka se developer KKCG Real Estate Group výrazně soustředil na sklo jako prvek tradičního českého řemesla. I proto nechal strop vstupního foyer navrhnout Maximem Velčovským, který spolu s firmou Lasvit vytvořil dílo zvané Ledovec. To tvoří 120 kusů plochého, takzvaného spékaného, skla, které jsou zasazené do dřevěného prolamovaného rastru ve stropě.
Obecně lze říci, že KKCG vybírá současné české autory všech žánrů. Bořislavku zdobí například socha Federica Díaze, Jakuba Flejšara, obrazy Jana Poupěte, Františka Hodonského či plastiky Milana Housera.
V projektu Bořislavky se developer KKCG Real Estate Group soustředil na sklo. Strop vstupního foyer navrhnout Maxim Velčovský, který spolu s firmou Lasvit vytvořil dílo zvané Ledovec.
Bořislavku Centrum společnosti KKCG Real Estate Group zdobí například socha Federica Díaze či plastiky Milana Housera.
Odvaha pracovat s uměleckými díly
„U všech našich projektů se snažíme zpříjemnit společný prostor jak místním obyvatelům a nájemcům, tak lidem z okolí. Na piazzetu v Rustonka Office Parku jsme umístili otáčející se multimediální instalaci výtvarníka Jiřího Příhody Vista Mars a přímo u sídla J&T Banky vítají příchozí dva Příhodovy chrliče, které byly původně součástí jeho úspěšné výstavy VOID v Galerii Rudolfinum,“ uvádí Jiří Ochetz, člen představenstva J&T Real Estate, a doplňuje: „Na Novém Rohanu už máme vytipováno několik míst pro instalaci umění, jako jsou třeba plastiky či jiné performance. Ke spolupráci na projektu chceme přizvat i nejvýraznější českou designérku současnosti, dvojnásobnou držitelku titulu Grand Designér roku Lucii Koldovou, která už deset let sbírá ocenění v tuzemsku i na světové scéně.“
Kdyby developer neměl odvahu s uměleckými díly pracovat, neměl by ani problémy, které s tím souvisí. Bere to ale podle slov Jiřího Ochetze jako součást své veřejné vizitky a musí se s tím popasovat. Ideální je, když s uměleckým prvkem počítá už samotná projektová dokumentace a projednává se rovnou s ní. Cokoli dodatečné je o to dražší. Následně se pak totiž řeší praktické problémy, jako je váha a velikost objektu, způsob a čas instalace, doprava, kotvení, ale třeba i pojištění a vandalismus.
Silný příběh zvonů
Součástí Parku Maniny v těsném sousedství čtvrti Nový Rohan společnosti J&T Real Estate bude instalace Zvonu #9801. Jde o připomínku historických událostí z roku 1942, kdy odplouvaly z Rohanského ostrova do Hamburku zvony zabavené z českých a moravských zvonic, aby se v německých továrnách přetavily ve zbraně. „Umlčených“ zvonů bylo dohromady právě 9801. V roce 2022 vznikla veřejná sbírka na jejich obnovu a odlití pamětního Zvonu #9801, jejímž je developer jedním z největších donátorů. Aktuálně lze zvon vidět na pontonu na Vltavě.
A který z projektů s uměleckými díly je Jiřímu Ochetzovi osobně nejbližší? Je to právě onen silný příběh zvonů. Příběh velké kulturní ztráty a zároveň obnovy jako symbolu sounáležitosti, komunity a blízkého sousedství. „Zvony jsou součástí naší kultury od raného středověku, avšak zvonařství jako staré umělecké řemeslo už je téměř pozapomenuté. Hlásíme se proto k historickému odkazu zvonů a podporujeme jejich symbolické uchování i pro budoucí generace,“ říká Jiří Ochetz.
Iniciativa Zvon #9801 zapadá do aktivit skupiny J&T napříč různými oblastmi, které si vybírá v duchu motta „noblesse oblige“ neboli postavení zavazuje. Podle této myšlenky jsou bohatství a svoboda především věcí osobní a společenské zodpovědnosti.
U zdroje informací z trhu s uměním
A podle čeho J&T RE vybírá díla pro své projekty? Je přímo u zdroje informací ze současného trhu s uměním, protože J&T Banka buduje vlastní rozsáhlou uměleckou sbírku Magnus Art a ve spolupráci s portálem ART+ sestavuje už deset let Art Index, který usiluje o nezaujatý popis vývoje na tuzemské výtvarné scéně. Díky žebříčku nejvýraznějších současných umělců pomáhá Art Index klientům, sběratelům, investorům a milovníkům umění v orientaci na trhu s uměním a sleduje nejoceňovanější české umělce narozené po roce 1960.
Index zohledňuje účast na výstavách a bienále, získaná ocenění, zastoupení galeriemi, ale i knižní monografie či právě realizace ve veřejném prostoru. J&T Banka má ve své sbírce zastoupena mimo jiné díla tří desítek laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Jedním z nich je i zmíněný Jiří Příhoda.
Na piazzetu v Rustonka Office Parku umístila společnost J&T Real Estate otáčející se multimediální instalaci výtvarníka Jiřího Příhody Vista Mars a přímo u sídla J&T Banky vítají příchozí dva Příhodovy chrliče, které byly původně součástí jeho úspěšné výstavy VOID v Galerii Rudolfinum.
Ve šlépějích předků
Společnost Trigema a její majitel a předseda představenstva Marcel Soural chtějí kráčet ve šlépějích předků, kteří byli zvyklí propojovat významné stavby s uměním. „Stavby s uměleckými díly jsou samozřejmě mnohem nákladnější než standardní developerský projekt, ale my všechny naše projekty navrhujeme a stavíme v duchu hesla ‚Developer of Different‘. Naše rezidenční i nájemní projekty představují snoubení tří principů, které je činí odlišnými – výjimečná architektura, která oslavuje originalitu umění a krásu designu, chytré technologie, které usnadňují každodenní život, a v neposlední řadě udržitelnost, kdy si uvědomujeme vlastní odpovědnost k prostředí, v němž podnikáme a žijeme,“ komentuje Marcel Soural.
Největším problémem jsou podle Marcela Sourala povolovací procesy, kdy úředníci jsou zvyklí na klasickou zástavbu, která se ničím nevymyká. Ta se jim povoluje nejsnáze. Ovšem když developer žádá o povolení na něco jiného, mimořádného, některým úředníkům dělá problém se na daný projekt podívat z jiného úhlu a hledají v něm nějakou záludnost.
Zažít bydlení ve městě jinak
Trigema na svých projektech často spolupracuje s výtvarníkem Davidem Černým. Tato spolupráce je podle Marcela Sourala dílem náhody: „Když jsme před deseti lety začali stavět projekt chytrých bytů v Nových Butovicích, což byl předchůdce našeho konceptu Developer of Different, tak jsme v rámci této stavby tvořili i veřejný prostor, konkrétně náměstí, pro které jsme hledali dominantu, plastiku. Vybrali jsme nakonec Davida Černého, jenž pro nás vytvořil futuristickou sochu Trifota. Tak začala naše spolupráce, která dodnes skvěle funguje.“
A který z projektů s uměleckými díly je Marcelovi Souralovi osobně nejbližší a nejvíce se mu líbí? Podle něj má každý projekt svůj jedinečný charakter a neuměl by si vybrat jediný. „Každý náš projekt představuje nový způsob, jak zažít bydlení ve městě jinak. Při jejich tvorbě se snažíme jít za hranice ‘pouhého’ bydlení. Nevznikají tak jen obytné komplexy, ale promyšlené prostory, které mění charakter čtvrtí a mají vysokou kvalitativní, technologickou a technickou úroveň, která podstatně zvedá hodnotu projektů dnes i v budoucnu několikanásobně,“ uzavírá Marcel Soural.
Projekt společnosti Trigema Fragment v pražském Karlíně zdobí a ozvláštňují sochy Davida Černého.
Společenský i veřejně prospěšný rozměr
„Chceme stavět budovy, na které můžeme být pyšní a které budou mít vysokou kvalitu – a zapojení moderního umění je způsob, jak atraktivitu a hodnotu našich budov dále zvyšovat. Má to svůj společenský i veřejně prospěšný rozměr a chceme též nabídnout příležitosti novým, dosud neobjeveným talentům,“ popisuje David Musil, Managing Director společnosti Penta Real Estate pro Českou republiku.
Podle jeho slov to má i obchodní smysl. Na Masaryčce Penta RE investovala stovky milionů do unikátního zlatého pláště budovy, který je svým způsobem také uměleckým dílem, jaké nemá v Česku obdoby, a přesto se to vyplácí. Nájemné v této budově zlomilo prakticky všechny pražské rekordy a kanceláře jsou nyní do posledního metru obsazené.
Tvůrce obvykle Penta RE vybírá prostřednictvím otevřených uměleckých soutěží, které mají nezávislého organizátora a z větší části nezávislou porotu tvořenou kurátory galerií, akademiky a dalšími experty. Stojí to peníze a čas, ale developer věří, že to je model, který se dlouhodobě osvědčí a bude mít i v umělecké komunitě dobrou odezvu.
„Zatím nejzajímavější je určitě soutěž na pomník generálu Kutlvašrovi, který vznikne v areálu Nuselského pivovaru. Je to dané silným příběhem, který za tím stojí. Generál Kutlvašr patří k největším českým hrdinům posledního století – legionář, nejmladší generál prvorepublikové armády, velitel Pražského povstání a později politický vězeň vystavený perzekucím a na sklonku života noční hlídač v Nuselském pivovaru, jehož jméno mělo být dle tehdejších mocipánů zcela zapomenuto. Jsme rádi, že malým dílem přispíváme k tomu, že se to nepodaří,“ dodává David Musil.
Soutěž před nedávnem dospěla do svého finále, vítězem se stal designér Ondřej Tichý, pomník bude mít podobu praporu a bude na jaře příštího roku slavnostně odhalen na nově vzniklém náměstíčku v areálu někdejšího Nuselského pivovaru.
Pomník generálu Kutlvašrovi bude mít podobu praporu a bude na jaře příštího roku slavnostně odhalen na nově vzniklém náměstíčku v areálu někdejšího Nuselského pivovaru.