S Lukášem Převrátilem, ředitelem Dohledového centra Space společnosti M2C, jsme si povídali o možnostech využití technologií 21. století v oblasti facility managementu. Řeč byla o správě budov na dálku, zajímavých nástrojích, které technologická divize M2C vyvíjí a nabízí svým zákazníkům nebo o trendech v oblasti vzdáleného dohledu.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Daniel Hromada
Co vás přivedlo k práci v dohledovém centru?
Zájem o technologie. Pracoval jsem předtím v divizi správy průmyslových a logistických areálů, ale stále se zajímal o nové technologie. Když se naskytla možnost vést dohledové centrum, tak jsem tuto výzvu s nadšením přijal.
M2C je prostřednictvím své technologické divize dodavatelem technologických a softwarových řešení. Jakou roli při tom hraje vaše dohledové centrum Space?
Space poskytuje našim zákazníkům služby prostřednictvím technologických nástrojů, které vyvíjíme, produkujeme a prodáváme. Takže je poskytovatelem konečné služby.
Co tedy umíte svým zákazníkům nabídnout a v čem jim pomáháte nejvíce?
Jde o všechny služby související se správou nemovitostí. Jde o ostrahu, údržbu nebo vyhodnocování různých typů dat dané budovy. Zákazníkům tak nabízíme efektivizaci nákladů a moderní způsob obsluhy budov.
Co se týká ostrahy, to je jasné, tam máte kamery, ale co údržba? Jak to funguje tam?
Dnešní technologie jsou už na takové úrovni, že můžeme budovy ovládat vzdáleně. Například pokud někde praskne potrubí s vodou, jsme schopni to pomocí čidla zjistit tady u nás v centru a dokonce umíme vodu na dálku uzavřít.
Opravit sice zatím ne, ale umíme vyslat na dané místo opraváře z našeho mobilního týmu (podobné zásahové týmy máme i pro ostrahu). To je pro zákazníka velká výhoda, protože dosud tam musel být neustále přítomen opravář, který čekal, zda se něco pokazí. Firma tak ušetří personální náklady.
Kolika zákazníkům a ve kterých zemích poskytuje Space své služby? Můžete prozradit i nějaká konkrétní jména?
Je jich více než 1300 ve všech 12 zemích Evropy, kde M2C působí. V Česku mezi ně patří třeba retailový řetězec Albert, dále autosalony Auto Palace Spořilov nebo hotely a obchodní centra společnosti CPI.
Jaké výhody dohledové centrum Space přináší klientům? O co vše se postaráte, aby se oni mohli zabývat jen svým vlastním byznysem?
Nezbavíme je všech strážných, údržbářů nebo uklízeček, ale umíme tyto služby zajistit efektivněji a způsobem, který odpovídá 21. století.
Například, když měl doposud nějaký řetězec či obchodním centrum v deseti provozovnách deset strážných, kteří kontrolovali kamerový systém a seděli tam i v době, kdy je zavřeno, tak my umíme všechny tyto lidi nahradit jedním zkušeným operátorem. Ten v našem centru sleduje všech deset objektů pomocí moderního analytického nástroje, který umí vyhodnotit všechny objekty najednou. A pokud tam vstoupí někdo cizí, operátor je na to ihned upozorněn. Poté podle situace voláme policii, nebo zásahovou jednotku. Odbouráme tak klasickou strážní službu – a podobné to je i v údržbě.
Lidé se nemusí bát o práci. Věnují se takové činnosti, kterou zatím technologie zajistit neumí, takže dělají efektivnější práci než v ostraze.
Zmínil jste ještě vyhodnocování dat. Co vše v tomto ohledu nabízíte?
Naše systémy generují velké množství dat, která jsou mnohdy přidanou hodnotou. Podobně jako pro ostrahu užíváme kamery, které detekují pohyb člověka, tak stejné systémy lze využít i pro marketingové účely (například návštěvnost v nákupních centrech). Umíme počítat třeba počet lidí v nákupním centru, takže lze pak získat data o návštěvnosti. Nebo při údržbě, kde potřebujeme monitorovat některá zařízení v online režimu.
V delším horizontu dovedeme vyhodnotit, že konkrétní elektromotor má při dané teplotě určitou spotřebu. Ve chvíli, kdy se zvýší, tak upozorníme zákazníka, že motor může být na hraně své životnosti a je třeba ho vyměnit. Ušetří tímto způsobem zbytečně spotřebovanou energii. Dříve však kontrola probíhala zhruba jednou za měsíc, takže podobné informace nebylo možné zjistit.
Nekomplikuje vám práci v této souvislosti nařízení o GDPR?
Samozřejmě bychom byli efektivnější, kdybychom mohli využívat všechny nástroje, které dnešní technologie poskytují. Přitom v USA nebo v Asii je to běžné. Mluvím například o detekci obličejů, která je zde v podstatě zakázaná.
Na druhou stranu, technologie má nainstalované klient, který je většinou instaluje už tak, aby GDPR vyhověly. Nelze proto dát kamery na toalety nebo do šaten. Rovněž skladování dat řeší klient (s výjimkou mimořádných událostí), my zajišťujeme pouze jejich bezpečný přenos. Dostaneme se tak jen k datům, která jsou z pohledu legislativy vyhovující.
Musí vaši zákazníci do svých budov investovat, aby mohli služby vašeho dohledového centra využít? Není někdy tato investice vyšší, než jsou pak přínosy vzdáleného dohledu?
Investice se musí vždycky vyplatit. Kdyby tomu tak nebylo, nerealizovala by se. Právě proto se vždy dělá jakýsi audit či analýza dané budovy, poté uděláme studii proveditelnosti a návratnosti.
Na základě toho, za jak dlouho se investice vrátí, se pak klient rozhoduje, zda ji uskuteční. Nicméně s tím, jak rostou náklady na mzdy, se většinou rozhodne spíše pro technologie. Ty sice také zdražují, ale rozhodně ne takovým tempem.
Co se týká nových budov, ty jsou už většinou připravené. U těch opravdu starých se obvykle už taková investice nevyplatí.
Co všechno obvykle instalujete?
Většinou jsou to kamery, tepelná čidla, požární signalizace, potřebujeme také konektivitu. Přitom každá země má třeba požadavky na požární signalizaci jiné. V Česku jsou na rozdíl od Slovenska poměrně přísné. Proto máme v každé zemi právní oddělení, které hlídá naplnění místní legislativy.
Kde všude je možné vzdálený dohled využít a ve kterých segmentech se využívá nejčastěji? Je to jen obchod či průmysl a logistika, anebo je to možné i v bytových domech a domácnostech?
Jsme úplně ve všech těchto segmentech. Máme tedy připojené i soukromé nemovitosti jako rodinné domy či vily, což je klasický typ zabezpečení. Potom to jsou bytové domy, kde řešíme například vykrádání garáží nebo koláren.
Hitem posledních let jsou stavby. Samozřejmě logistická centra, průmyslové areály, menší podniky, obchodní centra, retail nebo třeba hotely. Ty jsme začali hodně připojovat během covidu, aby nemusely využívat ostrahu a nemusely kvůli ní topit, když byl hotel zavřený. A po otevření to tak už zůstalo. Část ostrahy sice zůstala, ale třeba chodby už monitorujeme pouze my ze Spacu.
Jaké jsou trendy v oblasti vzdáleného dohledu?
Velkým trendem je automatizace a automatická analýza dat, strojové vidění a podobně. Přesvědčil jsem se o tom teď na veletrhu CES v Las Vegas.
Náklady na lidi jsou vždy ty největší, například na naše operátory. Když ale dokážete připravit konečné řešení automaticky, kdy člověk už jen rozhodne ano/ne, tak významně ušetříte, protože lidem ubude práce.
Můžete ještě uvést pro lepší představu nějaké konkrétní nástroje v rámci vzdáleného dohledu, které nabízíte?
Jde třeba o takzvaný ScaleCheck, což je nástroj pro retail. Umí detekovat podle váhy určitý počet položek v regálu. Využívá se i pro marketing. Například pivovar si zaplatí v řetězci malý stánek navíc, přitom jejich produkty jsou i v běžném regálu – a naše technologie umí sledovat, odkud je berou zákazníci nejčastěji, protože to z dat u pokladny nezjistíte.
Anebo řešíme případy v ostraze, kdy přijde do obchodu organizovaná skupina, která se zaměřuje na krádeže drahých produktů. To už je pro obchodníka samozřejmě problém. Když má například 300 obchodů, byly by náklady na ostrahu obrovské. Máme-li však informaci, že z konkrétního regálu najednou zmizí velké množství určitého produktu, přesměruje nás to na avizovanou kameru – a problém můžeme vyřešit.
Dalším nástrojem pro obchodníky je Tracksys. Je to náš vlastní nástroj vyvinutý pro potřebu klientů na analýzu pokladních transakcí. Systém dokáže upozornit na podezřelou účtenku a spárovat ji s videem transakce.
A na čem dalším pracujete? Co plánujete na letošní rok?
Chceme zdokonalovat naše nástroje, což je hodně o softwaru. Proto jsme se rozhodli pro akvizici středně velké softwarové firmy Good Sailors, takže mnoho nástrojů budeme moci dělat klientům na míru.
***
Lukáš Převrátil, ředitel Dohledového centra Space společnosti M2C
Celý svůj profesní život spojil se společností M2C, do které nastoupil po dokončení studií v roce 2007 a postupně se vypracoval na manažerské pozice. Dlouhodobě působil v divizi zaměřené na průmyslové objekty, v roce 2019 se pak ujal vedení Dohledového centra Space.