Centrum nového Žižkova od Evy Jiřičné a AI DESIGN, které se neuskuteční
Vítězný projekt mezinárodní architektonické soutěže z roku 2019 na komplex rezidenčních staveb na místě dosluhující telekomunikační budovy na Praze 3 se nyní předělává, takže se v tomto tvaru projekt už neuskuteční.
Text a vizualizace: AI DESIGN
Zatímco ve vedlejším moderním městském bloku jsou cenově dostupnější byty, ve třech výškově gradujících věžích nepřesahujících 100 metrů byly navrženy nadstandardní byty. Součástí projektu byla také mateřská školka s velkou zahradou a dětským hřištěm.
Projekt byl navržen v souladu s technologiemi tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem vzhledem k poměrně nákladnému řešení rozvlněných balkonů se zábradlím z ohýbaného skla. Architekti se snažili propojit prostor uvnitř co nejvíce s okolím díky volnému pohledu z oken a venkovnímu prostoru se zelení. Inspirací k celému řešení organických tvarů fasády byla příroda sama.
V dolních patrech bytových domů byly plánované rozsáhlé komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny. V návrhu byl kladen mimořádný důraz na velký veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly. Celkem se tak mělo veřejnosti otevřít téměř 70 procent z celkové velikosti tohoto pozemku, tedy plocha asi 27 000 čtverečních metrů (např. rozloha tří Staroměstských náměstí).
Při přípravě návrhu se architektonické studio AI DESIGN spojilo s architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP z Londýna, který navrhoval a kalkuloval řadu z těch nejunikátnějších a nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha světových mrakodrapů. Výsledek pracovního spojení ateliéru AI DESIGN s londýnským ARUP byl unikátní a mohl do Prahy přinést světové inženýrství a nejmodernější technologie.
Návrh respektuje pravidlo připravovaného pražského Metropolitního plánu, kdy nové stavby neměly přesahovat stometrovou hranici. Tři kruhové rozvlněné věže postupně výškově gradovaly a byly odstupňované každá o tři patra. Nejnižší věž měla 80,7 metrů, prostřední 90,3 metrů a ta nejvyšší nepřesahovala metrů 100. V pražském kontextu je důležité vnímání vyšších staveb z dálkových pohledů. A v tom byl návrh pozitivně hodnocen. Z hlavních směrů od centra vytvářel postupně se gradující “kupu”, což by bývalo výrazně vhodnější než jen výškový solitér bez okolních vyšších staveb.
