Luteránský kostel slouží opět veřejnosti

|

Unikátní Červený kostel v Olomouci je po šedesáti letech opět v provozu

V roce 1959 byl původní luteránský kostel pro veřejnost uzavřen a po dlouhé desítky let měl funkci depozitu knih Vědecké knihovny Olomouc. Na základně nedávného rozhodnutí Olomouckého kraje coby vlastníka však tato památkově chráněná stavba už zase slouží jako významný kulturní stánek.

Text: Redakce

Foto: BoysPlayNice, archiv VKOL

Top Eb

Skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Tak znělo zadání, jehož cílem bylo opět učinit výjimečný objekt významnou součástí společenského života. Kostel má podle něj nově plnit funkci komorního koncertního nebo divadelního sálu, má být také prostorem pro veřejná čtení, přednášky, výstavy atp. A jednou z funkcí definovanou v zadání je rovněž informační centrum kraje a Vědecké knihovny, která budovu užívá.

Snaha o navrácení do původního stavu

Důvěru zadavatele pro přípravu návrhu projektu získal olomoucký Atelier-r, který ve světě architektury působí už téměř dvacet let. Jeho tým navrhl také koncepci interiéru a k detailnějšímu návrhu interiérových prvků, jako je osvětlení, nábytek typový i nábytek a míru, přizval rovněž Denisu Strmiskovou. Společně se zaměřili na specifikaci všech materiálů a povrchů.

„Prostor kostela byl ze strany interiéru v maximální možné míře navrácen do původního stavu, tedy alespoň u prvků, které byly zachovány. Nově byl však proveden paravan z dílny sochaře Jana Dostála, který se teď vyjímá za zády účinkujících na místě původního oltáře,“ říká vedoucí architekt Atelieru-r Miroslav Pospíšil. A doplňuje, že soudobé je také osvětlení kostela. Pro přesnost je třeba dodat, že interiér vznikl ve spolupráci s grafickým Studiem Košátko, který vytvořilo novou grafickou identitu, orientační systém i nové logo Vědecké knihovny Olomouc.

Nelehký start

Samotná rekonstrukce kostela ovšem nebyla snadná. Stavba se totiž nacházela ve velmi špatném stavu. Bylo nutné zpevnit její základy, provést sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravit poničené omítky a štuky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad.

Vznikly také kompletně nové podlahy a veškerá souvrství pod nimi až na úroveň terénu. Jedním z největších zásahů přitom byla oprava střechy. Poškození krovu totiž bylo důsledkem dlouhodobého zatékání opravdu rozsáhlé a hrozilo jeho zřícení. Krov byl proto vyměněn, a to s maximální snahou o navrácení původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nezachovaly, byly doplněny soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.

Kostel doplnila moderní přístavba

Nové využití kostela však vyžadovalo i nutné provozní zázemí, což nebylo možné řešit v původních prostorách stavby. A tak se součástí projektu stala také nová moderní přístavba, jíž dominuje recepce s menší kavárnou zhotovená z betonu v jemném růžovém odstínu. Navazuje tak na další betonové povrchy podlahy, nábytku, nebo stěn. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla, které dominují prostoru před ní.

„Abychom se vyhnuli nevhodným zásahům do objektu kostela, rozhodli jsme se pro jeho doplnění o novou hmotu, která by na sebe vzala břemeno provozního a sociálního zázemí. Ta je umístěna mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak jejich spojnici i společný vstupní prostor s recepcí a kavárnou,“ vysvětluje Miroslav Pospíšil. Přístavba podle jeho slov respektuje uliční čáru ulice Bezručovy a udržuje si dostatečný odstup od obou stávajících staveb.

Vznikla i veřejně přístupná piazetta

Krystalická hmota nového objektu reaguje na neogotickou formu Červeného kostela. A půdorysná stopa nové části rovněž vychází z jeho půdorysného členění. Půdorys je výřezem části podlahy kostela a je vysunutý mimo původní platformu. Fasády i střecha objektu jsou provedeny z černého hliníkového sendvičového plechu.

Podstatnou změnou, kterou návrh přinesl, je také otevření významné části okolního prostoru kostela, který byl dříve oplocen. Odstraněním oplocení vznikla podle architektů z Atelieru-r veřejně přístupná piazzetta, která byla doplněna o mobiliář a také o novou kultivovanou zeleň.

Doplňme ještě, že projekt rekonstrukce Červeného kostela v Olomouci vznikal v období dubna 2018 až října 2019. Samotná realizace pak začala v září 2020 a dokončena byla v březnu letošního roku. A o tom, jak dnes tento architektonický skvost vypadá, se můžete sami přesvědčit díky fotografiím u článku.

Předchozí

Slavnostní křest E&B v showroomu Alca Group

Brno bude mít novou čtvrť

Další