S architektem Tomášem Veselým, který působí již tři roky jako zástupce ředitele Magistrátu hlavního města Prahy pro sekci rozhodování o území, jsme si povídali nejen o jeho působení v oblasti architektury, ale především o současných i plánovaných pražských projektech a územním rozvoji Prahy.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Daniel Hromada
Mnoho let jste působil jako architekt. Pracoval jste v zahraničí, měl svoji kancelář. Nestýská se vám po architektuře a vlastních projektech?
Po architektuře jako takové se mi nestýská, ta nás všechny obklopuje. Stačí se jen dívat. Vlastní projekty, ta kreativní část, chvíle nad prázdným papírem, když jsem bral do ruky tužku a začal si skicovat, ty mi trochu chybí.
Proč jste se tedy rozhodl před třemi lety pro změnu a nastoupil jste na magistrát jako zástupce ředitele pro sekci rozhodování o území? Bylo důvodem třeba i to, že jste se předtím podílel převážně na projektech pro veřejnou správu?
Když jsem se dozvěděl, že magistrát vypsal výběrové řízení na tuto pozici, zvažoval jsem, zda se přihlásit. Důvodů, proč jsem rozhodl, bylo víc. Mezi ty hlavní patřil pocit, že se svou zkušeností ze soukromé sféry mám městu, ve kterém jsem se narodil a které mám rád, co nabídnout.
Jak hodně se liší práce architekta a úředníka na magistrátu? Navíc krátce po vašem nástupu do našich životů vstoupil covid, to pro vás asi nebylo jednoduché období…
Práce architekta je nejen kreativní, ale také koordinační. Architekt musí v každém okamžiku koordinovat leckdy protichůdné požadavky jednotlivých profesí, případně klienta, úřadů, sousedů. Musí hledat funkční kompromis. V současné pozici je tak moje role především koordinační a koncepční.
Těsně po mém nástupu skutečně přišlo covidové období, které nebylo lehké. Na druhou stranu nám ale umožnilo posun v digitalizaci úřadu. Hledali jsme možnosti práce z domova a ukázalo se, že i tyto trendy je možné do úřadu přenést a zefektivnit službu lidem…
V poslední době se hodně mluví o digitalizaci státní správy. Daří se vám prosazovat tento trend ve vaší práci?
Bez digitalizace to samozřejmě nejde a do budoucna zůstává výzvou. Je však potřeba hledat a zavádět taková řešení, která práci skutečně ulehčí.
Trochu se obávám toho, co přinese nový stavební zákon, jehož novela se aktuálně projednává a nikdo tedy v tuto chvíli neví, co a kdy bude platit. V Praze má například vzniknout Specializovaný a odvolací stavební úřad, který podle platné legislativy začne fungovat již v polovině roku. Ale to je zatím vše, co o něm víme.
Na Magistrátu se snažíme postupovat v rámci zákonů i samostatně. Připravujeme možnosti elektronického podání velkých souborů, nabízíme v rámci sekce pro větší projekty koordinaci a podobné kroky.
Co vše spadá v současné době do vaší kompetence? Asi toho nebude málo…
Málo toho není. V sekci se navíc prolíná rozhodování státní správy i samosprávy. Do mé kompetence spadá odbor územního rozvoje, odbor ochrany prostředí, památková péče, odbor dopravy a také odbor pozemních komunikací a drah.
Pokud mám v každé oblasti vyzdvihnout zásadní témata, tak v územním rozvoji je to dokončení tzv. Metropolitního plánu a příprava územních studií pro jednotlivá rozvojová území po celém městě. Za odbor ochrany prostředí pracuji na přípravě města na klimatickou změnu, věnuji se problematice odpadů, cirkulární ekonomice. Na památkové péči aktuálně řeším územní studie pražské památkové rezervace nebo které stavby 20. století by měly být prohlášeny památkami. S odborem dopravy probíráme různé druhy dopravy, ale také třeba regulaci taxislužby. A odbor pozemních komunikací a drah pracuje například na stavebním povolení na metro D nebo povolování nových tramvajových tratí. Vše v úzké spolupráci s Institutem plánování a rozvoje a dalšími.
Jak se vám to vše daří koordinovat – která z těch oblastí je nejvíce problematická? A co považujete za svůj největší úspěch ve své aktuální roli? Daří se vám prosazovat vaše nápady – není to marný boj s magistrátními úředníky?
Asi nemohu vybrat jednu nejproblematičtější oblast. Z výčtu mé agendy, popsané v předchozí odpovědi, asi dokážete odvodit, že v každém z odborů je něco. Magistrátní úředníci jsou moji kolegové, které se snažím pro věci nadchnout a nikoli s nimi bojovat.
Osobně za největší téma považuji přípravu Metropolitního plánu, který po svém dokončení bude ovlivňovat život ve městě další desítky let. Při jeho přípravě a v rámci procesu se snažím o co nejrychlejší dokončení a schválení. Někdy však vstupuji do boje s úředníky z různých ministerstev (smích).
Roky se mluví o pomalém povolování staveb. Kdy podle vás dojde ke zlepšení této situace a co pro to dělá magistrát i vy sám osobně?
Rychlost povolování je dána složitou legislativou. Stručně řečeno, dokud se nezmění legislativa, tak se zrychlení nedočkáme. Snažím se předávat svou zkušenost ze zahraničí, vysvětlovat, že se musí změnit jak legislativa, tak i náš pohled na stavby, na které je stavební povolení vyžadováno. Dám vám příklad: když jsem pracoval na projektu v Paříži, mimochodem na jedné z nejdražších ulic, avenue Foch, připravili jsme projekt celkové rekonstrukce domu. Měnily se dispozice, okna, došlo i na rozsáhlé zásahy do statiky. A když jsem projekt přinesl na stavební úřad, dozvěděl jsem se, že pokud neměním objem domu (tedy římsu, hřeben), tak je celý projekt pouze záležitostí dohody mezi mnou a majitelem. Rozumíte? Žádné razítko (smích). Francouzský úřad si ponechává architektovi zodpovědnost za jeho práci a já ji jako profesionál cítil a ctil. Úředníci samotní mě upozornili na nutnost být řádně pojištěn. Možná jsem měl štěstí, ale kdykoli jsem přijel na stavbu na kontrolní den, vše bylo přesně podle projektu.
Pokud bychom se podobně chovali i u nás, přinese to i při stávající legislativě urychlení nejen přípravy staveb, ale celého procesu. Přetíženým úřadům se uleví a mohou se efektivně věnovat těm stavbám, které povolení potřebují.
Po založení jste byl pověřen řízením Pražské developerské společnosti, která by se měla podílet na bytové výstavbě, protože Praze patří mnoho pozemků, na nichž by chtěla stavět byty pro občany a potřebné profese. Jaké projekty jsou nyní aktuální a jak jste s fungováním PDS spokojen?
Pražská developerská společnost byla založena proto, že si město uvědomuje jednak potřebu stavby nových bytů, ale také potřebuje koordinovat záměry v rozvojových územích, jako je například Palmovka nebo Nové Dvory. PDS dále přináší ??? do procesu výběru architektů architektonické soutěže, případně výběr z portfolií, což je cesta, kterou považuji za správnou a kterou jsem pomohl nastavit. Částečně se tak vracím k původní profesi, protože ve své praxi před nástupem na magistrát jsem architektonické soutěže organizoval.
Praha i jednotlivé městské části se podílejí na mnoha projektech a další plánují. Na co všechno se obyvatelé metropole mohou těšit letos i v dalších letech? A na co z toho se těšíte vy sám nejvíce?
Letos se asi nejvíc těším na lávku z Holešovic do Karlína aktuálně dokončovanou podle návrhu, který vzešel z architektonické soutěže. V dalších letech pak na nový Dvorecký most, na metro D, na vlak na letiště… Tedy dlouhodobé projekty, jejichž realizace už ale začala.
Není vám líto jako architektovi, že se v Praze nedaří prosazovat moderní a zajímavé architektonické projekty? Co je vlastně důvodem? Město by se mělo zahušťovat, je zde mnoho brownfieldů, nemůže přece růst jen do šířky…
Domnívám se, že několik takových projektů vzniklo a jsem rád, že se na nich podílelo město. Podívejte se třeba na náplavky, které byly realizovány podle návrhu architekta Jandy. To je světová architektura!
Ale máte pravdu, zajímavých projektů může být víc. Myslím, že jedním z důvodů současného stavu je přístup památkové péče, který bych označil za až příliš rigidní. Praha prošla dlouhým vývojem a každá doba nám zanechala nějakou novou vrstvu. Pro mne je naprosto nemyslitelné, že vyhlášením pražské památkové rezervace vývoj skončil. Jsem přesvědčen, že přijít s novou, moderní současnou vrstvou je možné.
Problém zahušťování města je téma na samostatný rozhovor. Je třeba stavět v centru, i v tom širším. Vždyť v metropole nabízí funkční technickou infrastrukturu, dopravu. Praha je město krátkých vzdáleností. Když stavím na jeho hranicích, logicky zabírám půdu, zvyšuji nároky na dopravu – a to je v důsledku neekologické i neekonomické.
Jaké jsou vaše vize a dlouhodobé cíle pro Prahu – i pro vás osobně?
Přál bych si, abychom si více naslouchali, abychom byli ochotní hledat konsenzus. Možná abychom začali mluvit stejným jazykem. Výstavba není nepřítel životního prostředí, právě zahušťování měst v odpovídající kvalitě a struktuře, je to, co společně hledáme.
Nestůjme na barikádách, není třeba volit mezi krajnostmi maximálního objemu a zisku a aktivistického hájení pár centimetrů ušlapaného trávníku. Doufám, že si uvědomíme, že kompaktní město s fungující kolejovou dopravou je klimaticky příznivější než město řídké, s vysokými nároky na individuální dopravu.
***
Ing. arch. Tomáš Veselý
Narodil se v roce 1971 v Praze. Absolvoval České vysoké učení technické, Fakultu architektury. Jako autorizovaný architekt České komory architektů v oboru architektura a územní plánování působí od roku 2003. V roce 2009 získal také autorizaci Slovenské komory architektů. Jeho zahraniční praxe se soustředila zejména na země francouzského jazykového okruhu, působil v ateliérech Groupe Palette ve Francii a atelieru Boujol-Delachaux ve Švýcarsku. Je aktivním členem České komory architektů, kde působí jako porotce proškolený pro architektonické (urbanistické) soutěže.
Snaží se dlouhodobě o zvýšení prestiže povolání architekt pořádáním architektonických soutěží a nově na pozici zástupce ředitele pražského Magistrátu pro sekci rozhodování o území i iniciací vzdělávání zaměstnanců státní správy a samosprávy v úřednických pozicích v oblastech kultivace vystavěného prostředí. V současné době je také pověřen řízením Pražské developerské společnosti, která má za úkol připravit nové a kvalitní bytové projekty v hlavním městě.