Flexibilní kanceláře se z doplňku trhu stávají jedním z jeho hlavních motorů. Praha patří mezi evropská města, kde tento segment roste nejrychleji — a podle dat Colliers bude v následujících letech patřit po bok Londýna, Amsterdamu či Berlína. Důvod je jednoduchý: omezená výstavba nových administrativních budov a rostoucí poptávka firem po službách, které přesahují pouhý pronájem prostoru. „Flex projekty přinášejí do kancelářského segmentu servisně orientovaný přístup,“ říká Jana Vlková z Colliers.
Kancelář jako služba
Zatímco ještě před pár lety byly flexibilní kanceláře vnímány jako alternativa pro startupy nebo malé týmy, dnes zásadně ovlivňují způsob, jakým firmy přemýšlejí o pracovním prostředí. Nejde už jen o adresu nebo počet metrů čtverečních, ale o efektivní využití prostoru a komfort uživatelů.
Firmy proto stále častěji sledují metriky jako cost per desk nebo cost per utilized seat. Ty ukazují realitu hybridního režimu práce mnohem přesněji než tradiční cena za metr čtvereční — zejména tam, kde část pracovních míst zůstává během týdne nevyužitá. „Kancelář už není jen prostor, ale služba,“ dodává Vlková.
Návrat do center měst
S růstem flex kanceláří se mění i preference lokalit. Operátoři míří do center měst, kde je lepší dostupnost, více služeb a atraktivnější prostředí. Zatímco v roce 2023 vzniklo v centrech 34 % nových projektů, v roce 2025 už to bylo 47 %. Flex tak podporuje návrat pracovního života do městských jader a přispívá k jejich dalšímu rozvoji.
Flexibilní kanceláře navíc už dávno nejsou jen doménou specializovaných operátorů. Stále častěji je do svých projektů integrují samotní vlastníci budov — a doplňují je o služby inspirované hotelnictvím: fitness, kavárny, eventové prostory. „Od roku 2020 vzniklo v regionu EMEA více než 311 flexibilních projektů iniciovaných přímo vlastníky budov,“ uvádí Colliers.
Flex vs. tradiční nájem
Modelové srovnání Colliers ukazuje, že cenový rozdíl mezi flexibilními kancelářemi a klasickým nájmem se postupně zmenšuje. Firma s 400 zaměstnanci v hybridním režimu, která využívá 250 pracovních míst, by v Praze za tradiční kanceláře zaplatila zhruba 1,09 milionu eur ročně. Flexibilní řešení vychází na 1,35 milionu eur.
Klíčový rozdíl je ale v počáteční investici:
- tradiční kancelář: přibližně 3 miliony eur na fit-out,
- flexibilní kancelář: desítky tisíc eur na branding a drobné úpravy.
Při pohledu na desetiletý horizont se tak celkové náklady prakticky vyrovnávají. „Velkou výhodou je, že firma nemusí vynakládat vysoké vstupní investice. Prostory jsou navíc pronajaté formou služby, což přináší účetní a daňové benefity,“ doplňuje Vlková.
Co bude dál
Flex trh roste rychle, ale s oživením developerské aktivity se pozornost opět přesune i k tradičním kancelářím. Ty však budou stále více přebírat standardy služeb a uživatelského komfortu, které dnes definují flexibilní projekty. Flexibilita se tak stává novým normálem — a Praha je jedním z míst, kde je to vidět nejrychleji.
Zdroj: Colliers