V letních měsících pomáhají také k příznivějšímu pracovnímu prostředí a snížení teplot ve městech
Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.
Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30° C. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost.
Klíčovým ohledem zelených střech a fasád je jejich ekonomická výhodnost. Zelené budovy jsou pro firmy stále zajímavější, protože vedle nepopiratelného ekologického efektu přinášejí také velké úspory. Pokud je v parném létě vnitřní teplota o 10° C nižší než v budově bez zelených prvků, je třeba ji mnohem méně ochlazovat, a v některých případech dokonce mohou takové budovy fungovat téměř bez konvenční klimatizace. Odpařování vody ze zelených ploch navíc odebírá teplo, a tím ochlazuje okolí a zlepšuje kvalitu ovzduší sběrem jemného prachu. Dobře vytvořená zelená střechy či fasáda také akumuluje vodu přívalového deště, čímž zabraňuje zahlcení kanalizace.
Green and smart
Smart řešení prostřednictvím čidel a IoT snižují energetickou náročnost tak, že hlídají topení, klimatizaci, provoz žaluzií a další. V čem technologie v budovách přinášejí neocenitelnou pomoc, je například hledání energetických úspor. Bez množství provázaných technologií, které měří a sbírají hodnoty teploty, tlaku, času a další, by analýza efektivity provozu nebyla možná.
Příkladem chytrých řešení je osazení oken čidly, která v případě otevření zajišťují automatické vypnutí topení nebo chlazení. „Na osluněných částech budovy jsou instalovány žaluzie, které se automaticky přizpůsobují stavu venkovního prostředí. Na aktuální potřeby reagují na základě informací z chytrých čidel, které vyhodnocují a volí nejlepší řešení,“ říká Michal Černý, zástupce společnosti Screen Innovations.
Moderní kancelářské budovy musí být nejen plné udržitelných prvků a chytrých řešení a technologií, ale také využívat moderní přístupy k facility managementu. Tím budou v plné míře spojovat inteligentní a ekologická řešení. „Moderní facility management využívá aktuální přístupy ke správě budov tak, aby byl maximálně optimalizován provoz a maximálně dosahován jejich potenciál vycházející z kombinace technologií a green řešení. Výsledkem takto promyšlených budov jsou udržitelné pracovní prostory vyladěné do posledního detailu, čímž nabízejí uživatelům obrovskou škálu výhod. A také dokáží zajistit splnění nastupujících norem a směrnic EU týkající se udržitelnosti,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.
Nové evropské směrnice
Z hlediska životního prostředí budou muset správci budov i samotné firmy sledovat efektivitu zdrojů (redukování spotřeby energií a vody, racionalizace portfolia a efektivní provoz budov), obnovitelné zdroje (náhrada uhlíkově náročných zdrojů energie za zdroje šetrné k životnímu prostředí), kredity a kompenzace (nelze-li standardů u budov dosáhnout, je možné přebytečné emise kompenzovat) a další hlediska.
Podle ESG existují tři definované rozsahy emisí. Přímá emise skleníkových plynů, která pochází ze zdrojů vlastněných nebo ovládaných danou organizací. Nepřímé emise skleníkových plynů, asociované s nákupem elektřiny, páry, vytápěním či chlazením. A třetí rozsah, emise, které jsou výsledkem činnosti majetků, které daná organizace nevlastní ani neovládá, ale nepřímo ovlivňuje hodnotu tohoto řetězce.
Integrovaný facility management (IFM)
Důraz se tedy v celkovém pohledu přesouvá na integrovaný facility management (IFM), který vznikl jako nový přístup k zefektivnění správy budov. „IFM umožňuje dosáhnout větší efektivity a optimalizace provozu budov a infrastruktury. Integrace různých funkcí a služeb umožňuje lepší koordinaci a synergii mezi nimi, což vede k úsporám nákladů, optimalizaci zdrojů a zlepšení výkonu. IFM také totiž umožňuje snadnější monitorování, kontrolu a správu celkového provozu, a zároveň usnadňuje komunikaci a řízení,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group a dodává: „Integrace služeb pod jednu správu umožňuje také dosáhnout vyšší kvality a konzistence poskytovaných služeb. Standardizované postupy, procesy a směrnice mohou být lépe implementovány a dodržovány v rámci celé organizace, což vede ke zvýšení spokojenosti nájemců i zaměstnanců.“