Nový obraz After Rembrandt No. 5 Štefana Tótha je součástí výstavy s názvem „Umění už je nuda“ konané v HYB4 Galerii – Kampus Hybernská. Zde je vystaven spolu s dalšími díly absolventů Intermediální školy prof. Milana Knížáka. Další jeho dílo s názvem Constructions je vystaveno v Galerii KODL.
Foto: Martin Polák, Adriána Vančová
Akademický malíř Štefan Tóth se doposud věnoval propagaci svých děl především pro zahraničí. Protože si ale pro místo svého uměleckého působení i život s rodinou vybral Prahu, zaměřil se od počátku letošního roku také na prezentaci svých děl v českém prostředí. Některá jeho díla se stala součástí institucionálních sbírek jako například Národní galerie Praha nebo Kunsthalle Praha. A protože s jeho obrazem pod názvem Modern Art Terms (2018) dosáhl na aukci v Galerii KODL autorského rekordu, bylo rovněž do té následující vybráno jeho další dílo. A to i s ohledem na rostoucí zájem o tvorbu Štefana Tótha.
V těchto dnech může veřejnost vidět vaše díla hned ve dvou výstavních síních. O jaká díla půjde a kde a kdy výstavy proběhnou?
Můj nejnovější příspěvek ze série After Rembrandt, tedy No. 5 je poprvé veřejnosti představen u příležitosti výstavy Intermediální školy prof. Milana Knížka pod názvem Umění už je nuda, jejímiž kurátory jsou Hana Šauerová a Filip Kazda. Výstava probíhá v HYB4 Galerii – Kampus Hybernská, a to od 28. dubna do 26. května tohoto roku. Společně s tímto dílem je vystavena i monumentální malba s tajemným názvem „A“, jenž je reminiscencí obrazu Madonna of the Dry Tree, který kolem roku 1465 namaloval významný nizozemský malíř Severské renesance Petrus Christus.
Další obraz z mé tvorby je k vidění také na předaukční výstavě k 89. aukci Galerie KODL konané pro veřejnost v termínu od 1. do 27. května tohoto roku. Zde se zájemci seznámí se všemi díly, která se na aukci představí. Mohou si tak udělat představu o aktuálním dění na trhu s uměním převážně české provenience. Já zde představím obraz s názvem Constructions (2015). Ten pak bude zařazen i do květnové aukce Galerie KODL, kde bude bojovat o přízeň sběratelů.
První Vámi zmiňovaná výstava představí díla inspirovaná spíše starými mistry, je to tak?
Ano zcela určitě. Obraz After Rembrandt vznikl na základě mých dlouholetých studií obrazů starých mistrů barokního umění. V malířských projevech baroka stavím nejvýše právě Rembrandtovo dílo. Představuji si, že tehdejší divák musel být jeho uměním přímo fascinován, a i my jsme po tolika staletích stále překvapování krásou Rembrandtových obrazů plných mistrovské malířské techniky. Jeho malířská dokonalost s vytříbeným rukopisem, měnícím se v průběhu jeho života a především síla, energie a krása jeho obrazů jsou pro mě silným zdrojem inspirace, a to je ten moment, který chci také sdílet se současným divákem. Právě z tohoto důvodu jsem hledal díla i jiných současných umělců, kteří by se stejně jako já pokoušeli pracovat s jeho odkazem, abych si potvrdil, že Rembrandtovo dílo je stále aktuální.
Spojitost s mým malířským cyklem jsem našel například v díle Braco Dimitrijeviće, který své apropriační projekty Portraits after Rembrandt and Miguel Perez realizoval již v letech 1968-1978. Obraz After Rembrandt však více vnímám jako volné pokračování Dimitrijevićovy snahy oživit psychologický aspekt Rembrandtových maleb. To znamená, postavit psychologii portrétovaného, tedy vnitřní model obrazu na úroveň sémiotické analýzy. Tím pádem se obraz stává teoretickým a posléze praktickým modelem nových artikulací baroka. Nový výtvarný jazyk replikovaný postmoderní optikou pak není ničím jiným než zpřítomněním krásy Rembrandtova umění současníkům.
Do projektu „After Rembrandt (Podle Rembrandta)“ jsem byl v roce 2014 osloven Jitkou Peričovou. Cílem bylo vytvořit zcela nový obraz inspirovaný dílem Učenec ve studovně Rembrandta van Rijn ze sbírek Národní Galerie Praha. Je to jediný originální Rembrandtův obraz na území České republiky. Obraz jsem kompozičně rozčlenil na několik polí. Některá z nich se stala pouze barevnými vertikálními liniemi a jiná připomínají kopii Rembrandtovy malby. Tyto části jsou namalovány tak, aby kopírovaly postupy starých mistrů. Propojují se tím dva různé způsoby malby na jedné ploše plátna. Symbolicky tak dochází k dialogu mezi historickým a současným výtvarným jazykem. Nyní je toto moje první dílo série After Rembrandt v soukromé sbírce a znovu bylo představeno veřejnosti u příležitosti unikátní výstavy Rembrandt: Portrét člověka, která se uskutečnila v pandemických letech v Národní galerii Praha – palác Kinských. Na tento první a opakovaně vystavovaný obraz navazuje číselná řada dalších tří pláten After Rembrandt No. 1 – No. 4., nyní nejnověji After Rembrandt No. 5. Možné je, že to tímto číslem končit nebude, ale to nechávám zatím otevřené.
Čím je obraz After Rembrandt No. 5 jiný oproti těm předchozím ze série?
Malířský projekt After Rembrandt prezentuji zcela novým výtvarným jazykem, proto nelze v souvislosti s touto sérií mluvit výhradě o projevu vrcholného barokního umění v podání Rembrandta. Každý obraz z uvedené série je zcela jiným a originálním příkladem inspirace konkrétním Rembrandtovým dílem a každému obrazu vévodí výrazný geometrický útvar-kruh s rozdílným barevným akcentem, v originále Rembrandtova obrazu představující zemský glóbus. Nejnovější příspěvek inklinuje ke kubismu, tak aby se na jedné ploše plátna potkaly téměř nesourodé umělecké formy – vrcholný malířský projev baroka spolu s jedním z nejprogresivnějších hnutí moderní éry 20. století. Nicméně to neznamená, že bych číslem No. 5 chtěl tuto sérii uzavřít. Určitě se nebráním dalšímu pokračování číselné řady, kdy může mít příští obraz zcela jinou podobu než předchozí obrazy série After Rembrandt.
Galerie KODL naopak bude prezentovat jinou polohu vaší tvorby?
Ano, zde bude představen obraz Constructions ze série Anatomie. Vedle tvorby inspirované starými mistry totiž maluji formálně i obsahově zcela odlišné obrazy, které se dotýkají různých témat. Vybrané téma však nechci postihnout pouze jedním obrazem, proto vytvářím jakési série, kterými chci divákovi prezentovat poněkud komplikovanější sdělení, které by v případě jednoho obrazu bylo zřejmě nedostačující.
Obraz Constructions je z roku 2015 a jedná se o poslední dostupnou malbu ze série Anatomie. Tři obrazy ze stejného cyklu má ve sbírce Kunsthalle Praha, ostatní jsou v privátních sbírkách. Slovo anatomie svým způsobem napovídá, že mým záměrem bylo umělecky zkoumat, jakou vnitřní sktrukturu je obraz schopen pojmout. Zda má architektura námětu a zvolený způsob malby vnitřní spojitost a za jakých podmínek by divák mohl mít rád komplikované až šifrované způsoby vyprávění, jak je tomu v malbách tohoto cyklu.
Obraz Constructions jsem si pro svoji tvorbu vybral z důvodu jeho mnohoznačnosti. Představuje tolik protikladů anebo vzájemností, že mám pocit jako by existoval ještě dříve, než jsem začal s malováním této série. Celá kolekce s názvem Anatomie, je vlastně laboratoří emocí a myšlenek, jak vytvořit působivý příběh na ploše plátna, který by se fakticky uskutečňoval až v mysli diváka. Právě kombinace stylů a námětů na obraze Constructions dovolují naší imaginaci tolik prostoru, kolik jsme ochotni podstoupit. To bylo i hlavním důvodem proč jsem začal malovat právě toto dílo a nikoli jiný obraz.
Kde jste čerpal inspiraci pro toto dílo?
V případě obrazu Constructions jde o kompilaci dvou námětů z díla umělce Jindřicha Štyrského. Pozadí obrazu je namalováno podle Štyrského koláže, která byla inspirována rozepsanou povídkou Přísaha od Karla Hynka Máchy. Tato koláž se nachází v privátní sbírce v Paříži. Na obraze se dále objevuje fragment z dalšího Štyrského díla, tentokrát jde o obraz Akáty z roku 1931, který je součástí sbírek NGP. Ještě dodám, že obraz Constructions byl vystaven na samostatných výstavách Holistic Principle v Garage Gallery Karlín (2018) a Soggiorno v Galerii Bím, Dobřichovice (2020).
Co ve vaší tvorbě převládá, návrat ke starým mistrům nebo moderní výrazové prostředky?
Myslím, že se to spíše doplňuje až vyvažuje. Nerad bych totiž svoji tvorbu definoval pouze jako návrat ke starým mistrům a asi by také nebylo přesné proklamovat, že se zabývám jenom moderními nebo současnými výrazovými prostředky. Oba způsoby rád využívám, ale jednou je určitě opustím stejně jako abstraktní expresionismus, který jsem upřednostňoval v počátcích své tvorby. Nevím, kdy se to stane, ale jednou budu malovat absolutně jinak než v současné době a bude to neporovnatelné s tím, co jsem doposud vytvořil či vytvářím.
Čím vás dílo starých mistrů fascinuje?
Proč se ve své tvorbě zaměřuji především na odkaz starých mistrů je dáno mým zájem o technologii a techniku malby. Pokud zkoumáte tato formální východiska, tak nemůžete opomenout staromistrovské techniky. Svým způsobem ctíte a užíváte techniky mistrů malířských cechů, abyste dospěli alespoň k částečné dokonalosti a obraz tím pádem uměli představit nejen z jeho estetického hlediska. Proto tak rád pracuji s lazurami (jedná se o nanášení poloprůhledné barvy na předchozí barevnou vrstvu, pozn.) nebo technikou šerosvitu, kdy v menších i velkých kompozicích střídám osvětlená a zastíněná místa. Postupné kladení barev pomocí lazur, míchání značného množství odstínů, komplikované až dramatické kompozice šerosvitu, to vše vytváří myšlenkový prostor pro silné emoce, které by divák měl z díla vyčíst. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že popisované techniky jsou poměrně složité a tvorba obrazu proto trvá až řadu měsíců, samozřejmě záleží na velikosti plátna. Dílo pak má i větší hloubku, jedná se o takové obrazy, před které se můžete postavit opakovaně a stále v nich máte co objevovat, neustále k Vám promlouvají. To je podstata mé tvorby, to je i podstata toho proč lidi daná díla zajímají a proč je také následně kupují. Pro tuto symbiózu vzájemného oslovování a nonverbální komunikace.
Co vás přivedlo k tomu věnovat se umění?
V dětství jsem sice projevoval známky výtvarného talentu, ale sám jsem tomu nevěnoval přílišnou pozornost. To se změnilo až v dospívání, když jsem začal studovat na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Nejvíce mě však k umění a potažmo malování přivedla babička. V podstatě lze říct, že právě ona mě navedla k vážnému zájmu o umění.
Kde jste získal podle vás asi nejvíce zkušeností?
Asi nejvíce zkušeností jsem získal při studiích na Akademii výtvarných umění v Praze, a to v Intermediální škole prof. Milana Knížáka, kde jsem pochopil, že na umění mohou být podstatné i takové projevy, které si obvykle s výtvarnou kulturou nespojujeme. Důležitou zkušeností pro mě také bylo studium na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříží, kde jsem absolvoval tříměsíční stáž v ateliéru významného francouzského umělce Christiana Boltanského. Oba zmíněné příklady formovaly mé přesvědčení, že se výtvarnému umění chci věnovat co nejintenzivněji, a to i přes fakt, že to nemusí být ekonomicky výhodná pozice.
Aktuální výstavy s díly Štefana Tótha:
- Předaukční výstava k 89. aukci Galerie KODL konaná ve dnech 1.5. – 27. 5. 2023. Po–Ne 10:00–18:00 hod. Ta je určena pro širokou veřejnost. 9. aukční den Galerie KODL proběhne 28. 5. 2023 12:00 hod.
- HYB4 Galerie – Kampus Hybernská: Obrazy, jak Rembrandtův originál, tak dílo After Rembrandt No. 1 Štefana Tótha, byly v roce 2014 vystaveny ve Šternberském paláci u příležitosti návratu Rembrandtova obrazu Učenec ve studovně do stálé expozice Národní galerie Praha – Šternberský palác. Rembrandtův obraz byl téměř rok restaurován a rozsáhlý výzkumný a restaurátorský projekt byl finančně podpořen prestižním patronem Bank of America Merrill Lynch. Nový obraz After Rembrandt No. 5 Štefana Tótha je součástí výstavy s názvem „Umění už je nuda“ konané v HYB4 Galerii – Kampus Hybernská od 28.04. do 26.5. 2023. Zde je vystaven spolu s dalšími díly absolventů Intermediální školy prof. Milana Knížáka.
Díla Štefana Tótha jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Kunsthalle Praha, Yvon Lambert Collection (Avignon), Barceló Foundation Collection (Palma de Mallorca), The Sublime Hyacinth Collection (Praha).
***
MgA. BcA. Štefan Tóth, Ph.D. se narodil 2. září. 1974 v Žatci. Žije a pracuje v Praze. Je absolventem Intermediální školy prof. Milana Knížáka na Akademii výtvarných umění v Praze, Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a absolvoval také stáž v ateliéru Christiana Boltanskiho na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Za svoji pracovní kariéru získal řadu cen a stipendií, například Miami meets Milano Prize, Biennale Milano (2015), Louis Vuitton Moët Hennessy Prize, Paříž (2006) a Barceló Prize, Barceló Foundation, Palma de Mallorca (2005). Byl také finalistou ceny Leinemann-Stiftung für Bildung und Kunst, Berlín (2009), NG 333 – Cena Národní galerie v Praze a skupiny ČEZ (2008), NG 333 – Cena Národní galerie v Praze a skupiny ČEZ (2007). V roce 2008 obdržel tvůrčí stipendium Ministerstva kultury České republiky. Díla Štefana Tótha jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Kunsthalle Praha, Yvon Lambert Collection (Avignon), Barceló Foundation Collection (Palma de Mallorca), The Sublime Hyacinth Collection (Praha). Více na www.stefantoth.cz.