Architekti z libereckého studia Mjölk mají na svém kontě hned několik realizací staveb ze dřeva. Udržitelnou výstavbu, tedy stavění ze dřeva, propagují už od začátku existence. Ze dřeva postavili nejprve rodinný dům, posléze rozhlednu, ale i sídlo firmy. Budova Kloboucké lesní na Valašsku je jednou z nejvyšších dřevostaveb v tuzemsku a získala už i své první ocenění. Interiéry lesnické firmy získaly cenu Kancelář roku. A dřevo navrhují architekti z Liberce využít i při stavbě bytového domu. „Projekt nám zatím komplikují požární předpisy, které stavbu v podstatě zakazují. I na tom se ale už pracuje,“ říká Jan Vondrák spoluzakladatel ateliéru Mjölk.
Text: Petra Jansová
Foto: Archiv Mjölk, BoysPlayNice
Kdy jste se začali dřevostavbám věnovat?
Vlastně už na škole – a náš vztah ke dřevu posléze posílila i spolupráce s architektem Martinem Rajnišem, s nímž jsme s Honzou (Jan Mach, spoluzakladatel studia Mjölk – pozn. red.) dělali na menších dřevěných projektech. Třeba když jsme krátce po škole navrhovali dům pro kamaráda, skauta, tak nějak logicky vyplynulo, že bude ze dřeva.
Navíc tehdy dřevostavby nebyly moc rozvinutým artiklem, takže nám přišlo zajímavé propagovat něco, co je jakýmsi nedostatkovým zbožím. Paralelně s tímto návrhem jsme nakreslili dřevěnou rozhlednu. S projektem jsme tehdy začali objíždět starosty a hned druhý z nich projevil zájem a postavili jsme ji. To byl tedy náš první komerční projekt.
Před 15 lety se v Česku moc dřevostaveb nestavělo. Změnilo se to?
Myslím, že ano. Navíc se trh s dřevostavbami profesionalizoval. Rozvinuly se technologie i klientský trh. Investoři jsou dnes osvícenější a když jim navrhneme dům ze dřeva, neotáčí oči v sloup a nechtějí dům z cihel, protože jim vydrží deset generací. Stále častěji a více důvěřují stavebnímu systému ze dřeva.
Jak jste je přesvědčovali?
Hlavně pomocí realizací ze světa, které mají také životnost několik generací. Pokud tedy nejde o americké konstrukce typu „two by four“ (tzv. letmá montáž – pozn. red.), které jsou stavebně jednodušší a jsou stavěny s kratším časovým výhledem. Češi chtějí dům navěky.
Nejčastěji se tedy čeští investoři bránili stavbě ze dřeva kvůli tomu, že nevydrží tak dlouho jako dům z cihel?
Nejčastěji to byla skutečně otázka životnosti domu, na druhém místě pak šlo o akustiku či obavy o požární bezpečnost. Nicméně všechny tyto problémy jsou v dnešní době již vyřešené. Dřevostavby jsou dnes v mnoha případech plnohodnotnou alternativou zděných konstrukcí, v některých aspektech je i předčí.
Sídlo firmy Kloboucká lesní na Valašsku
A které to jsou?
Na prvním místě je to ekologičnost dřevostaveb. Ruku v ruce jde také o rychlost výstavby, kterou suchá výstavba ze dřeva nabízí. Neméně důležitou vlastností dřevěných konstrukcí jsou i jejich tepelně izolační vlastnosti a vnitřní pohoda uvnitř stavby.
Zmiňoval jste, že se za posledních 15 let vyvinuly technologie. To znamená, že se ze dřeva dá nyní postavit více typů staveb než tehdy?
Za posledních pár let se na trhu uplatnilo několik zajímavých systémů a stavění ze dřeva postoupilo mílovými kroky dopředu. První dřevostavby, které u nás vznikaly, byly difuzně uzavřené. To znamená, že se celá konstrukce laicky řečeno obalila igelitem, aby se k ní nedostala ani kapka kondenzované vody. S tím však bojují i domy z cihel. Když se to ale stane v dřevostavbě, můžete to významně zkrátit její životnost.
Možná právě to bylo jedním z důvodů, proč tehdy potenciální investoři dřevostavbám nedůvěřovali. Tento problém se i díky výzkumu na vysokých školách se podařilo odbourat systémem difuzně otevřených konstrukcí.
Vrcholem současné nabídky jsou stavby z CLT panelů (Cross Laminated Timber), což jsou desky vyrobené z několika křížem lepených vrstev řeziva. Mají vysokou statickou nosnost a dají se lehce obrábět do požadovaných tvarů. Přidáme-li k tomu dostatečné množství izolace, pak z nich mohu velmi jednoduše a rychle postavit dům, který se dá zároveň velmi dobře prefabrikovat.
Je prefabrikace výhodou stavění ze dřeva?
Ano, týká se to všech dřevěných konstrukcí. Dřevo je přirozeně lehčí než klasická zděná zeď. Jednoduše se může vzít na dílnu a připravit z něj například třikrát šest metrů velké panely. I když má slovo panel v Česku velmi negativní konotace, panelová výstavba ze dřeva nemá s panelovými domy minulého století moc společného. Díky prefabrikaci se pod střechou dá připravit celý dům, který se převeze na stavbu a postaví podle přesného návodu jako stavebnice.
Chata pod Bukovou
Co vlastně u nás způsobilo oproti světu opožděný vývoj?
Stavění ze dřeva je na Západě zcela běžné a velmi rozšířené. K nám se know-how dostalo s několikaletým zpožděním. Chybou bylo nejenom zpoždění celého stavebního průmyslu, ale i konzervativnost klientského prostředí.
Jak je to s ohněm? Shoří dřevěná konstrukce rychleji než ta ocelová?
Vlastně je to naopak. Silný dřevěný trám nikdy neprohoří skrz. Dřevěná konstrukce tedy logicky ztratí stabilitu později než ta z oceli, které se při zvýšení teploty rapidně snižuje mez pevnosti. Ve světě se ze dřeva běžně staví i vyšší než třípatrové domy. U nás tomu brání legislativa.
Dřevostavby by tak zřejmě potřebovaly silnější lobby…
Je to tak, u nás je bezpochyby silnější ta, která se zabývá stavěním z cihel. Samozřejmě je to dáno i tím, že je u nás výrazně menší počet firem, které se dřevostavbami zabývají. Nicméně i český stavební trh se mění. Dřevo, které se dřív vyváželo na zpracování do zahraničí, už dokážou zpracovávat častěji i tuzemské firmy.
Třeba do Boubínského pralesa jste však navrhovali rozhlednu z betonu. To znamená, že dřevo není vždy tím nejvhodnějším a nejudržitelnějším materiálem?
Dřevo vnímáme jako skvělý materiál se spoustou výhod, které se dají využít například v rezidenční výstavbě. Ale jsou i projekty, kde dřevo není tou nejvhodnější volbou. To je případ rozhledny, kterou zmiňujete.
Na kopci v Boubíně stála rozhledna už za první republiky. Ta „naše“ nahrazuje dřevěnou, starou jen 10 let – a kvůli nevhodnému konstrukčnímu materiálu obec musí vynakládat nemalé finanční prostředky na její údržbu. Místo je poměrně exponované jak množstvím návštěvníků, tak i povětrnostními podmínkami. Zvolili jsme proto vysokopevnostní beton, který dosahuje podobné subtility jako dřevo, ale s významně prodlouženou životností. Beton v přírodě dokáže krásně stárnout a brzy se na něm zachytí mechy a lišejníky a stavbu pohltí drsná příroda Šumavy.
Hlídka na Stráži
Pro návrh činžovní domu v centru Liberce jste naopak zvolili dřevo. Proč je v tomto případě vhodnější než cihla?
V tomto konkrétní případě hrála rozhodující roli při našem výběru především rychlost výstavby. Dřevo díky možnosti prefabrikace například významně zkracuje dobu záboru. Každá hodina omezení dopravy ve městě kvůli stavbě mimo jiné zatěžuje dopravu. Projekt nám zatím komplikují požární předpisy, které tu stavbu v podstatě zakazují. I na tom se ale už pracuje.
A dostává se dřevo do popředí zájmu větších investorů?
Ano. Dřevo může zafungovat skvěle v marketingovém balíčku; udržitelnost je totiž pro stále více Čechů při výběru bydlení důležitým měřítkem. Větší developery by mohla rovněž přesvědčit i další výhoda, a to zmiňovaná rychlost výstavby, která se následně propíše také do výše celkových investic.
Jsou dřevostavby nákladnější než klasická výstavba z cihel?
Záleží na použitém systému. Konstrukce z CLT panelů jsou stále o trochu dražší, ale podle mého názoru je jen otázkou času, kdy výhody z prefabrikace a rychlost výstavby převálcují technologii klasického zdění.
O kolik je tedy taková dřevostavba dražší?
Jde o jednotky procent. Nejde o žádné drama, ale v miliardovém projektu představují i malé cenové rozdíly spoustu peněz. I když právě pro větší investory to může vyvážit právě rychlost realizace oproti klasické výstavbě.
***
Studio Mjölk
Jan Vondrák ho založil se svým spolužákem z Fakulty umění a architektury v Liberci Janem Machem, a to hned po ukončení studia v roce 2008. Mezi první realizace libereckého studia patřil dřevěný dům pro kamaráda. Od té doby má ateliér za sebou přes tři stovky větších i menší projektů, od sauny, přes rodinné domy, až po rozhledny. Projekty studia Mjölk se rovněž pravidelně dostávají do finále prestižní architektonické soutěže Česká cena za architekturu.
***
Výhody dřevostaveb
* Ekologická a udržitelná volba
Dřevostavby jsou přírodní a obnovitelný zdroj, který má ve srovnání s jinými stavebními materiály, jako je beton nebo ocel, nižší negativní dopad na životní prostředí. Dřevo je také energeticky efektivní a má nižší uhlíkovou stopu.
* Rychlost výstavby
Dřevostavby lze postaveny rychleji než tradiční zděné stavby. Komponenty dřevostaveb se často předem připravují v továrně a poté se montují na staveništi, což šetří čas a snižuje rušení okolí.
* Dobrá tepelná izolace
Dřevo je přirozeně dobrým tepelným izolantem, což umožňuje lepší udržování teploty uvnitř domu. To pak vede ke snížení spotřeby energie potřebné pro vytápění a chlazení a přináší úspory v dlouhodobém horizontu.
* Estetické možnosti
Dřevostavby mají příjemný a přirozený vzhled, který je pro mnoho lidí atraktivní. Dřevo nabízí širokou škálu možností designu a stylů, které lze přizpůsobit individuálním preferencím a prostředí.
* Flexibilita a modifikovatelnost
Dřevostavby jsou často snadno modifikovatelné a rozšiřitelné. Díky své lehkosti a pevnosti lze dřevěné konstrukce snadno přizpůsobit změnám potřeb majitelů a případně přistavovat další místnosti nebo patra.
* Příjemné mikroklima
Dřevo je schopné regulovat vlhkost vzduchu v interiéru, což vytváří příjemné a zdravé mikroklima. Dřevostavby mají tendenci absorbovat a uvolňovat vlhkost podle potřeby. To přispívá ke snížení rizika plísní a alergií.
* Odolnost
Správně ošetřené dřevo je odolné proti hmyzu, plísním a hnilobě. Moderní technologie ošetřování dřeva zvyšují jeho odolnost a prodlužují životnost dřevostaveb.