Většina českých společností považuje při rozhodování o prostorách, do kterých budou alokovat svoje sídlo, za důležitou přítomnost zelených prvků nebo certifikaci udržitelnosti. Vyplynulo to z výzkumu realizovaného studiem Marani Architects ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Tři pětiny oslovených firem při výběru nových kanceláří kladou interní kritéria na patřičnou certifikaci a více než polovina oslovených považuje investice do zelených budov za smysluplné.
Výzkum proběhl ve 2Q 2023 na vzorku 157 respondentů, vesměs osob, jež ve svých firmách rozhodují o výběru sídla. Investice do zelených řešení má smysl podle 58 % z nich, naopak jen 17 % mělo za to, že jde o pouhou povinnost a zbytečný náklad navíc.
58 % dotazovaných rovněž uvedlo, že při hodnocení výběru nových kanceláří uplatňují interní kritéria na zelenou výstavbu. Zájem o pronájem prostor, jež byly navrženy s ohledem na udržitelné standardy, je poměrně vysoký (75 %) – a patrná je i ochota firem si za takovéto prostory připlatit. Nejvíce respondentů, 24 %, uvedlo, že by pro ně bylo přijatelné vynaložit až o 200 Kč na metr čtvereční více. Na druhou stranu 25 % respondentů by do pronájmu kanceláří s udržitelnou certifikací nebylo ochotno navíc investovat.
Mezi nejčastěji zmiňovanými preferovanými udržitelnými prvky kanceláří uváděli respondenti například zajištění dostatku denního světla v interiérech, LED osvětlení, využití solární energie v provozu či řešení umožňující úsporné hospodaření s vodou či teplem. Dále projevovali zájem o inteligentní systémy umožňující monitorovat spotřebu energií nebo o dostupnost odpočinkových zón zkvalitňujících zkušenost zaměstnanců s využíváním prostor.
„Výsledky výzkumu dokládají, že mezi profesionály s příslušnou rozhodovací pravomocí je o udržitelné kanceláře velký zájem. Zelené prvky jsou vnímány coby ukazatele kvality i zodpovědnosti vůči životnímu prostředí a širšímu společenství. Mám za to, že firmám v orientaci na udržitelné obchodní postupy, včetně otázky výběru vhodného budoucího sídla, pomůže i rámec pro environmentální a sociální správu a podnikové řízení zavedený v EU,“ říká Vincent Marani, který vede a vlastní studio Marani Architects.
Rostoucí nároky firemních subjektů na udržitelnost jejich budoucích kanceláří jdou ruku v ruce s novými přístupy ze strany architektů, developerů i dalších aktérů na trhu stavebnictví. Prioritou se stává eliminace v budovách ztělesněného uhlíku, čemuž napomáhají zejména nové, na uhlík méně náročné výrobní procesy stavebních materiálů či využívání alternativních stavebních materiálů.
„Pro nájemce, jejichž firemní kultura reflektuje téma udržitelnosti, jsou budovy se zelenou certifikací vyhledávanou volbou,“ doplňuje Vincent Marani a doává: „Globálně působící mezinárodní společnosti pak kladou požadavky na to, aby jejich sídlo prošlo některým z mezinárodních schémat certifikace udržitelné výstavby – LEED či BREEAM – a dosáhlo co nejvyššího hodnocení. To je přirozeně velkou motivací pro developery, jelikož pokud jejich budovy nebudou kritériím udržitelnosti odpovídat, nenajdou pro ně nájemce. A totéž platí také pro nemovitosti na prodej. I realitní fondy vyžadují, aby budovy v jejich správě měly certifikaci LEED nebo BREEAM, protože pak budou mít záruku, že i v budoucnu se bude jednat o výnosná aktiva.“
Hledání nových cest, jak stavět zeleněji, dává architektům a developerům možnost vytvářet prostory, jež odráží priority zákazníků a zároveň splňují očekávání na poli environmentální a společenské odpovědnosti. Výzkum iniciovaný studiem Marani Architects pak ukazuje, že se tato proměna prostředí odráží i v preferencích klíčových rozhodovatelů v tuzemském byznysu.
