Sněmovní hospodářský výbor chce upravit navrhovaný zákaz výstavby velkých skladovacích a nákupních center, ale také standardních fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. K vládní novele podpořil tak pozměňovací návrh předsedy Ivana Adamce a Jana Bureše (oba ODS), podle kterého by zákaz neplatil pro určitý podíl rozlohy této půdy v jednotlivých krajích, a to každý rok. Ministerstvo životního prostředí s úpravou nesouhlasilo, podle něj oslabuje už současný nynější standard ochrany nejlepší půdy.
Adamec připomněl, že Česko je jednou z nejvíce průmyslových zemí v Evropě a úplný zákaz by podle něho nevedl k ničemu dobrému. Pokud vláda uvádí, že znovu „nastartuje Česko“, bez průmyslu to podle Adamce nepůjde. „Všichni chceme ochránit zemědělskou půdu. Je ale otázka jak,“ podotkl. Podle Vojtěcha Munzara (ODS) je logistika součástí celého ekonomického procesu a neměli by se tak prosazovat věci, které by působily proti ekonomickému růstu.
„Cílem je omezit velmi úzký segment čisté logistiky a obchodu,“ hájil novelu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Poukazoval také mimo jiné na to, že faktický dopad zákona nastane až po uplynutí pětiletého přechodného období. Podle něho je navíc dostatek rozvojových ploch na pozemcích s méně kvalitní půdou, které jsou u silnic vyšších tříd.
Výjimka ze zákazu
Nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren.
Hospodářský výbor ale navrhl, aby pro tyto záměry bylo možné vyjmout ze zemědělského půdního fondu ročně až 0,2 procenta nejkvalitnější půdy z její celkové rozlohy v Moravskoslezském v Karlovarském a v Ústeckém kraji a do 0,1 procenta v ostatních regionech. Výjimku ze zákazu by měly podle pozměňovacího návrhu záměry, které by se opíraly o zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury nebo o zákon o krizovém řízení. Ministerstvo životního prostředí ale varovalo, že v takovém případě by se nový režim ochrany nejkvalitnější půdy nepoužil téměř u žádných projektů.
Obdobně ministerstvo zhodnotilo i další Adamcův pozměňovací návrh, jehož přijetí hospodářský výbor rovněž doporučil. Zákaz by se podle úpravy nevztahoval ani na pásy široké půl kilometru podél dálnic, silnic prvních tříd a železnic celostátního nebo regionálního významu, a to po obou stranách.
Vládní návrh předpokládá, že pokud by územní plán do budoucna předpokládal využití nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od účinnosti novely. Po uplynutí lhůty by už nebylo možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry ze zemědělského půdního fondu vyjmout. Výbor chce mimo jiné prodloužit tuto dobu na deset let.
Zdroj: ČTK