Česká republika má nejvíce průmyslových a logistických ploch v přepočtu na 1000 obyvatel ze všech států regionu střední a východní Evropy (CEE). Zároveň z nich má nejmenší neobsazenost, vyplývá z analýzy realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield.
Podle oslovených odborníků z různých odvětví to může dokazovat atraktivitu českého prostředí pro investory, betonová zástavba má ale také negativní dopad na místní životní prostředí. Názory obcí se v tomto směru liší. Na jedné straně může výstavba podle Svazu měst a obcí (SMO) přinést na území nové pracovní možnosti, zároveň však může snižovat místní kvalitu ovzduší, dopravy a infrastruktury.
Celková rozloha průmyslových a logistických prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu metrů čtverečních. Česko se na této ploše podílí 19 procenty, tedy 11,7 milionu metry čtverečními. Podle analýzy Cushman & Wakefield má ČR těchto ploch 1104 metrů čtverečních na 1000 obyvatel, nejvíce z celého regionu.
Podle prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenky Klapalové Česko bylo, je a bude atraktivní lokalitou pro umístění poptávek vázaných nejen na automobilový průmysl, který dominuje místnímu trhu. Uznává ale, že se jejich výstavba v ČR musí zefektivnit a není nutně potřeba nových ploch.
„Z pohledu obchodních a investičních příležitostí spojených s rostoucí zvýšenou poptávkou bychom měli i nadále intenzivně směřovat k zajištění připravenosti nových projektů. Nemusíme vždy ale stavět na ornici s bonitou první až druhé třídy. Můžeme se zaměřit na revitalizaci průmyslových objektů v atraktivních lokalitách s dobrou dostupností pro pracovní sílu a odpovídající infrastrukturou,“ dodala Klapalová.
V tomto směru s ní částečně souhlasila také vedoucí programu Krajina v environmentálním hnutí Duha Eliška Vozníková. Úkolem státu je podle ní zajistit, aby výstavba nových hal nevznikala na nejkvalitnější půdě, jak je tomu doposud. Zároveň je podle ní nezbytné, aby nové i stávající areály podporovaly inovace a udržitelné technologie.
„Půda, která je zalita betonem, je pro pěstování, vsakování vody a jakoukoliv další ekologickou funkci trvale ztracená. Vedle toho je tu ještě otázka vnějších dopadů staveb, které samy o sobě produkují emise a odpady a budou využívat současné či potřebovat nové dopravní trasy. Je nezbytné, aby developeři respektovali zákony, nesnažili se je obcházet a komunikovali s místními obyvateli,“ řekla Vozníková.
Postoj českých měst a obcí k výstavbě průmyslových parků se může být podle SMO lišit. Některé mohou podle mluvčí svazu Alexandry Kockové vidět výstavbu průmyslových parků jako příležitost k vytvoření nových pracovních míst, podpoře ekonomického rozvoje a přílivu investic. Na druhé straně jsou města a obce, které mohou mít obavy z negativních dopadů výstavby a mohou se obávat ztráty zemědělské půdy, zvýšení dopravní zátěže, či neúnosného zatížení místní občanské vybavenosti.
Celková plocha a míra neobsazenosti industriálních ploch v zemích CEE (čtvrté čtvrtletí 2023)
| Země | Celková plocha (v metrech čtverečních) | Míra neobsazenosti | Podíl na celkových plochách v CEE | Plocha na 1000 obyvatel |
| Česká republika | 11,707.500 | 1,8 % | 19 % | 1104 |
| Polsko | 31,695.300 | 7,4 % | 52 % | 862 |
| Maďarsko | 5,090.600 | 7,7 % | 8 % | 522 |
| Slovensko | 3,999.100 | 3,6 % | 7 % | 735 |
| Rumunsko | 7,003.500 | 4,9 % | 11 % | 367 |
| Bulharsko (pouze Sofie) | 1,991.800 | 2,3 % | 3 % | 287 |
| Celkem | 61,487.800 | 5.7 % | 694 |
Zdroj: ČTK