Jak se hledá „WOW“ efekt: Nestavíme projekty, ale vytváříme adresy, na kterých chcete žít
Constantly seekig the „WOW“ effect. Tak zní motto Omara Koleilata, CEO a spoluzakladatele developerské skupiny Crestyl, která je lídrem trhu v budování víceúčelových projektů – rezidenčních, obchodních i kancelářských nemovitostí, jež se propojují v jeden perfektně fungující a živý celek. Povídali jsme si s ním nejenom o tom, jak se vytváří a hledá „WOW“ efekt v realitách a developmentu, ale také o připravovaných projektech, spolupráci se zajímavými architekty, trendech na trhu realit či další expanzi a budoucnosti společnosti.
Text: Jana Chuchvalcová
Foto: Crestyl
Jak se hledá „WOW“ efekt v realitách a developmentu?
Nejprve je třeba říct, že „WOW“ efekt je opravdu jen pocit, a proto je potřeba vnímat kontext, okolí, aby vše pohromadě dávalo smysl a bylo to opravdu „WOW“. Podle mne je přežitek dívat se izolovaně na jednotlivé budovy bez ohledu na celek. Ten je totiž zásadní. Ta synergie všech funkcí, které má dané místo nabídnout, a lidí, kteří k němu mají vztah.
Nemyslíme jen na architekturu budov, ale na celý veřejný prostor, na nájemce, obyvatele, uživatele, partnery, okolní obyvatele, ale i všechny další, kdo mají vazbu k místu, kde náš projekt vytváříme. V tom vidíme v Crestylu velký potenciál, věříme v něj a jako developer se s ním snažíme pracovat a rozvíjet ho.
Skutečnost, že se věnujeme retailu, kancelářím i bydlení nám dává možnost oživit místa, kde by to jinak trvalo řadu let, než by se někam posunula. Díky této synergii je možné v rámci jednotlivých území utvářet opravdovou komunitu i uprostřed anonymních velkoměst.
Jednoduše řečeno nestavíme projekty, ale vytváříme adresy, na kterých chcete žít. A i když je každý náš projekt jiný a vyznačuje se různými charakteristikami, tak všechny je právě toto spojuje. Dobré adresy totiž vytváří trvalou hodnotu místa, a to je právě to, co by mělo být „WOW“.
Vraťme se ale trochu zpět v čase. Co vás vlastně do tohoto oboru přivedlo a co vás na něm nejvíc baví?
Jako dítě jsem si myslel, že budu lékařem, stejně jako většina členů mé rodiny. Ale v průběhu studia mě zlákala architektura – zaujaly mě mrakodrapy jako zajímavé a velmi složité stavby, které řeší řadu problémů s místem.
Ale vysněné povolání bylo živit se sportem, který máte rádi, což má asi spousta dětí. Dá se říct, že bohužel jsem nebyl tak dobrý, abych se mohl uživit na úrovni, kterou jsem si představoval.
A nakonec právě architektura a příležitosti v Čechách ze mne udělaly developera. Ale upřímně, development je podle mě jedno z nejkrásnějších povolání. Můžete totiž vytvářet něco, co nese odkaz i pro další generace.
Na českém developerském trhu se pohybujete více než dvacet let. Který z vašich projektů je pro vás nejzajímavější a ceníte si ho nejvíc?
Ten klíčový, který vlastně ovlivnil nejen mě samotného, ale celý Crestyl, je pražský projekt DOCK v Libni. Začali jsme s ním před patnácti lety, byla to naše největší investice a skoro nikdo tehdy nechápal, proč jsme se rozhodli vytvářet něco na takto zanedbaném území, kde kdysi byly loděnice. Nyní to celé finišujeme a výsledky této dlouhé práce jsou vidět – své kanceláře tu mají největší firmy, všechny byty jsou prodané.
To místo je totiž magické. Projekt je obklopen vodní plochou, jsou tu parky, cyklostezky, a přitom je to všude blízko. DOCK vnesl do okolního prostředí život a zároveň se stal jeho přirozenou součástí. A ukázal v praxi, že naše strategie spojovat na jednom místě bydlení, kanceláře i obchody, skvěle funguje.
Vybudovat tak úspěšnou firmu jako Crestyl není jednoduché. Co je nejdůležitějším faktorem?
V první řadě je to o lidech. Mám štěstí, že mě obklopují skvělí lidé, kteří jsou v mnoha ohledech větší odborníci než já. Společně vnímáme, že musíme být permanentně minimálně o krok před trhem.
To se sice lehce řekne, ale mnohem hůře udělá – znamená to, že musíme vidět mnoho let dopředu, jak se budou trh a požadavky lidí na práci a bydlení vyvíjet. A právě na týmu záleží – díky lidem, kteří ve firmě jsou odborníky na různé oblasti developmentu, umíme dobře všechny jeho disciplíny.
Spolupracujete se známými architekty. Osvědčila se vám tato spolupráce? A budete do budoucna hledat i další zajímavé, neokoukané tváře?
Pro nás je architektura klíčová. Myslím, že se nám daří spolupracovat s těmi nejlepšími architekty a designéry jak z České republiky, tak ze světa, z čehož mám opravdu velkou radost.
Dobrý architekt totiž dokáže každý projekt posunout dále. Máme již samozřejmě osvědčené architektonické kanceláře, ale využíváme i nové tváře. Je to vždy o konkrétním projektu a jeho potřebách.
Který z vašich projektů je právě z pohledu architektury nejzdařilejší?
Nerad bych jmenoval jeden příklad, protože každý náš projekt je odlišný. Když ale nebudu mluvit o budovách jako takových, tak například u našeho nového projektu Hagibor se intenzivně věnujeme i veřejnému prostoru, který tam tvoří celou čtvrtinu území. A jeho koncepci vytvořil světoznámý krajinářský architekt Michela Desvigne.
Myslím si, že najmout specializovaného krajinářského architekta jeho kalibru a považovat to za důležité je právě to, co dělá Crestyl Crestylem. To v Čechách ještě nikdo neudělal, většinou se veřejný prostor řeší až ve druhém stadiu. My jsme ale na Hagiboru začali právě tím.
Vaše projekty zohledňují také udržitelnost, na kterou se klade ve všech oborech stále větší důraz. Co všechno z této oblasti najdeme ve vašich projektech?
Na ohleduplnost našich staveb na životní prostředí samozřejmě klademe důraz. V první řadě je třeba zdůraznit, že všechny naše komerční projekty mají minimálně certifikaci LEED Gold – a teď připravujeme první projekt LEED Platinum.
U klientů je největší zájem o všechny technologie, které dokážou uspořit energie, jako jsou LED osvětlení, spořicí baterie na vodu nebo inteligentní ovládání žaluzií, vytápění a chlazení. Někde máme dešťové senzory, které umožní šetřit vodou při zavlažování venkovní zeleně, samozřejmostí jsou i dobíjecí stanice pro elektromobily a elektrická kola.
Důležité je ale dívat se na vše ne po jednotlivých opatřeních, ale v celé rovině ekologického a sociálně odpovědného chování. Tedy na to, pro co se dnes používá termín ESG. Což je v zásadě z našeho pohledu celá filozofie přístupu k tomu, jak problematiku developmentu a výstavby nemovitostí do budoucna řešit.
Patří tam i to, zda bude možné projekt dobře navázat na jeho okolí a jestli zde půjde vytvořit kvalitní veřejný prostor. Množství zeleně a estetická kvalita jejího zakomponování do projektu jsou pro nás jedním z klíčových aspektů.
Jaké projekty nyní připravujete či plánujete?
Uvedl bych jako příklad tři největší. V centru Prahy chystáme rozsáhlý projekt Savarin. Ten je umístěn přímo v sousedství pražského Václavského náměstí, které s odkazem na tradici václavských pasáží propojí s ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou. Zahrnuje pečlivou rekonstrukci stávajících historických budov a vznik úplně nového veřejného prostoru se zelení a otevřeným prostranstvím ve vnitrobloku. Jeho podobu navrhla ikona současné světové architektury a designu Thomas Heatherwick a jeho studio.
Dále na zanedbané ploše v sousedství stanice metra Želivského již budujeme novou čtvrť Hagibor. Vyroste zde celkem pět rezidenčních domů společně se šesti administrativními budovami. Vše propojí centrální pěší bulvár s obchody a restauracemi, který povede od východu z metra na nové náměstí.
A mimo Prahu spouštíme úplně nový multifunkční projekt v samotném centru Brna, který vznikne na místě současné budovy Tesco Dornych, kde kromě obchodních prostor, hotelu a bytů vybudujeme i čtyři kancelářské budovy.
Nyní k vaší expanzi do Polska. Plánujete v delším horizontu další akvizice v rámci střední a východní Evropy?
Cílem naší firmy je stát se významným regionálním hráčem. K akvizici developera na polském trhu jsme směřovali už nějakou dobu a tentokrát se nám to podařilo dotáhnout do úspěšného konce. A rovnou získat významného hráče na rezidenčním trhu, který nestaví pouze ve Varšavě, ale i v dalších pěti městech. Rozšířili jsme tak naše rozsáhlé aktivity v oblasti komerčního developmentu až o šestinásobek dosavadního ročního objemu prodeje rezidenčních nemovitostí.
V Polsku jsou příležitosti velké, díváme se tam i na další možnosti. Nechceme skákat z jednoho trhu na druhý.
Ještě ke změnám na trhu bydlení. Hodláte se zaměřit třeba i na nájemní bydlení tady v České republice, jako to dělají někteří zdejší developeři?
Segment, na který se v současné době zaměřujeme, je spíše zacílen na majitele bytů. Ale i v nájemním bydlení vidíme budoucnost, už delší dobu tento segment sledujeme. Navíc jednáme s institucemi, které se nájemnímu bydlení věnují, o developmentu celých budov určených pouze k pronájmu.
Jak vidíte z dešního pohledu vývoj developerského trhu a trhu bydlení v České republice do budoucna?
Domnívám se, že vývoj nabídky a poptávky bude v rezidenčním sektoru podobný jako doposud. Předpokládám i nadále převis poptávky, i přes rostoucí ceny zájem o byty přetrvá.
Dostatečnou nabídku totiž bohužel brzdí byrokracie. Kvůli ní se veškerá příprava neúměrně prodlužuje, což není dobré pro nikoho. Nemůžeme totiž rychle reagovat na potřeby nájemců, obyvatel ani místních samospráv či veřejnosti.
Mám velkou obavu z politizace tohoto segmentu, což by nakonec vedlo ke zhoršení situace. I proto my stále držíme rovnováhu mezi komerčním a rezidenčním developmentem.
Je investice do bydlení stále výhodná, i přes rostoucí ceny nemovitostí i hypotečních úvěrů?
Osobně si myslím, že hypotéky jsou jedním z nejlepších spořicích instrumentů, kde člověk kombinuje dohromady spoření s investicí. Poptávka bude sice částečně tlumena rostoucími cenami, ale úrokové sazby hypoték jsou zatím stále příznivé, takže věřím, že ji udrží nahoře.
Nemyslím si, že se trh bydlení dočká v dohledné době významné změny. Dokud bude nízká nezaměstnanost, neočekávejme pokles cen. S přicházející inflací a nenasyceností trhu s bydlením v Praze si myslím, že ceny nového bydlení nemají moc kam padat. Možná jen ve špatných lokalitách.
Investovat do bydlení tak je stále výhodné, jen se kvúli pandemii trochu změnily důvody koupě. V případě investice se už tolik nekupují nemovitosti primárně určené na krátkodobý pronájem, ale převažují investoři, kteří nemovitost vidí jako investici proti inflaci. A v případě vlastního bydlení po zkušenostech s karanténou roste zájem o větší byty s terasami, domy se zahradou nebo byty s předzahrádkami.
Jak chcete dál rozvíjet skupinu Crestyl, jaká je vaše vize pro budoucnost?
V Crestylu se stále snažíme zvedat v oblasti nemovitostí laťku kvality a designu, posouvat trh dále na vyšší příčky. U každého projektu se zaměřujeme na to, abychom zanechali pozitivní urbanistickou a společenskou stopu.
Již jsem zmínil otevřenost našich projektů svému okolí, se kterým komunikují, i díky kombinaci více funkcí představují stále živé místo. To chceme i nadále rozvíjet, protože si myslíme, že právě v tom je budoucnost developmentu. Vytvářet zkrátka příjemná místa k životu – nejen k práci či bydlení, ale i k trávení volného času.
Prostředí, které člověka obklopuje, je totiž opravdu důležité. Z toho čistě byznysového pohledu se chceme stát významným regionálním hráčem, což se projevilo například v letošní polské akvizici.
Ještě jedna spíš osobní otázka. Co vaše osobní koníčky, u čeho nejraději relaxujete?
Na to je jednoduchá odpověď – nejraději odpočívám u vody. Ono to asi částečně souvisí i s mou největší vášní, kterou je sport. Hrával jsem profesionálně basketbal, ostatně právě ten mě přivedl „ke kořenům“ do České republiky.
Mou současnou sportovní vášní je ale slalom na vodních lyžích. Jezdí na nich už celá rodina a v Čechách to má velmi zajímavou, pestrou a příjemnou komunitu.
***
Omar Koleilat
Je spoluzakladatelem developera Crestyl. Vytváří obchodní strategii, zajišťuje vztahy s investory a spravuje finanční prostředky. Omar je česko-libanonského původu. Vystudoval architekturu a je držitelem britského postgraduálního diplomu RICS z oboru realitních investic. V oblasti developmentu ve střední Evropě se pohybuje od roku 1998.
***
MAGICKÉ MÍSTO. Projekt DOCK v pražské Libni je největší investicí skupiny Crestyl. Své kanceláře tu mají největší firmy a všechny byty jsou již prodané. Projekt je obklopen vodní plochou, jsou tu parky, cyklostezky, a přitom je to všude blízko. DOCK vnesl do okolního prostředí život a zároveň se stal jeho přirozenou součástí. A ukázal v praxi, že strategie spojovat na jednom místě bydlení, kanceláře i obchody skvěle funguje.
