Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po tříleté rekonstrukci otevřely veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, prošel transformací na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj.
Text: Redakce
Foto: Archiv, Tomáš Kubelka
Automatické mlýny tak zahájily novou etapu svého fungování otevřením celkem pěti institucí. Pod hlavičkou Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových byly vybudovány veřejné prostory vstupního parku, vnitřního náměstí (piazzetty) a multifunkční objekt sila, kde návštěvníci najdou i pobočku Turistického informačního centra Pardubice. Bývalá hlavní mlýnská budova je nově sídlem krajské sbírkotvorné Gočárovy galerie, která dříve nesla název Východočeská galerie v Pardubicích. V severní části areálu rekonstrukcí objektu bývalého skladu balené mouky vznikla moderní budova inovativního vzdělávacího centra s názvem Sféra a pardubická městská galerie současného umění GAMPA.
Druhá etapa přestavby Automatických mlýnů odstartuje začátkem příštího roku a zahrnuje výstavbu bytových a komerčních objektů, které mají být dokončeny přibližně v roce 2026. Tato druhá fáze projektu má za cíl uzavřít areál z východní strany a vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť s občanskou vybaveností.
„Obnova Automatických mlýnů je mimořádnou ukázkou spolupráce soukromého, veřejného a neziskového sektoru. Automatické mlýny jsou nově kulturním a společenským středobodem východních Čech. A to jediné bylo od začátku naším cílem, aby mlýny ožily, byl v nich celodenní provoz, a proměnily se tak v pulzující městskou čtvrť, kam může přijít každý,” říká Lukáš Smetana, architekt a majitel Automatických mlýnů.
Vznik nové Gočárovy galerie
Winternitzovy mlýny na nábřeží Chrudimky, postavené v letech 1910 až 1911 ve stylu rané moderny podle projektu architekta Josefa Gočára, prošly náročnou konverzí. Podařilo se zachránit hlavní budovy této cenné industriální památky. Při její konverzi se povedlo zachovat a opravit mnoho původních prvků. Největším exponátem nové Gočárovy galerie se však stala samotná budova.
Iniciátory celé obnovy byli architekt Lukáš Smetana a jeho rodina, kteří v roce 2016 koupili chátrající areál mlýnů a začali organizovat záměr jejich konverze. Lukáš Smetana oslovil ZETTE ateliér architekta Zdenka Balíka a společně určili vizi celého komplexu. Následně ke spolupráci přizvali renomované architekty Petra Všetečku a Jana Šépku, tým byl ještě rozšířen o Marka Přikryla a Martina Prokše.
V roce 2017 architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka navrhli přesunout krajskou galerii ze zámku právě do Automatických mlýnů. Tento záměr se Pardubický kraj jako zřizovatel galerie rozhodl realizovat a v roce 2018 od manželů Smetanových odkoupil hlavní Gočárovu budovu, a to i s projektem obnovy. Začala jedna z největších investic Pardubického kraje.
Čistá gočárovská budova
V polovině května 2019 získalo zakázku sdružení společností Metrostav a Chládek a Tintěra. Obnova Winternitzových mlýnů začala demontáží dochovaných prvků mlynářských technologií, kromě jiného shozů na mouku, vysévacího stroje, korečkových elevátorů, stabilního hasicího zařízení nebo motoru transmise. Byla pořízena přesná dokumentace tak, aby na konci stavby mohly být vybrané prvky opět namontovány jako stálé exponáty budoucí galerie.
Zachovány zůstaly i původní nosné stropní trámy. Po obroušení, nutných opravách, impregnacích, zateplení a finálních nátěrech byly vráceny na původní místa. Zbouraly se nepůvodní přístavby, vestavby a přístřešky. Bylo nutné vybudovat základové konstrukce, inženýrské sítě a zejména zrekonstruovat západní cihelnou fasádu. Za necelé dva roky se „vyloupla“ čistá gočárovská budova s členitou fasádou a přechodem k silu, který evokuje v té době populární objev pozůstatků Ištařiny brány ve starověkém Babylonu.
