Výdaje spojené s bydlením loni u průměrné české domácnosti meziročně vzrostly o 21,7 procenta, a to konkrétně na měsíčních 8299 korun. Bylo to téměř 17 procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých 15 procent. Za nárůstem je především zdražení energií, vody i nájmů, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Jak přiblížila Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ, do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta.
Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů. Ve vlastním domě náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů.
Téměř tři čtvrtiny částky se ale utratily za energie. Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o 12 procent a za nájemné asi o šest procent. V nájmu pak dali lidé v průměru 12.251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení. Dávku je možné získat, pokud se za bydlení utratí přes 30 procent příjmu.
Z údajů ČSÚ také plyne to, že téměř dvě pětiny domácností žily ve vlastním domě a zhruba 29 procent ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo asi šest procent lidí. V nájmu bydlela víc než pětina. Meziročně jich lehce přibylo“. Zbývajících šest procent osob pobývalo u příbuzných a známých.
Devět z deseti lidí v Česku je se svým bydlením spokojeno. I tak mají ale některé výhrady. Téměř 16 procent osob si stěžuje na hluk z ulice či od sousedů, každému dvanáctému vadí zápach a špína v okolí, stejný počet lidí má problém se zatékáním a vlhkostí. Sedm procent zmínilo vandalismus a kriminalitu a tři procenta temný byt a nedostatek světla.
Téměř dvě třetiny lidí žijí v domě se zateplenými fasádami, střechami či podlahami. Před méně než pěti lety zateplení udělala desetina domácností, ostatní ho mají starší. Okna vyměnilo zhruba 88 procent domácností. Novější dvojitá či trojitá skla, která se měnila v posledních pěti letech, má každá dvanáctá domácnost.