Klenot funcionalismu znovu září
Jako Fénix z popela se zrodil další z architektonických skvostů první republiky. Vila Volman v Čelákovicích patří k nejvelkolepějším a nejcennějším funkcionalistickým stavbám na našem území. Přitom ještě před pár lety hrozilo, že se její velká část bude muset strhnout. Dnes znovu září po náročné rekonstrukci v původní kráse, i když o ní málokdo ví. To se ale mění, od loňského září je totiž přístupná veřejnosti.
Text: Redakce PG
Foto: Aleš Jungmann
Impozantní vilu si továrník a mecenáš Josef Volman vysnil v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky Labe v Čelákovicích, 20 km na východ od Prahy. Jednu z nejkrásnějších a nejdražších rezidencí první republiky pro něj v letech 1938–1939 navrhli mladí avantgardní architekti Karel Janů a Jiří Štursa. Velkolepý areál vily je skvělou ukázkou moderního bydlení meziválečné doby, tím nejlepším z českého funkcionalismu a architektury i myšlenek Le Corbusiera, který byl architektům inspirací a vzorem.
Monumentální stavba nad labskou nivou
Volmanova vila je ojedinělou realizací meziválečné moderny. Představuje vyústění myšlenek moderní architektury a je o to cennější, že v ní nacházíme syntézu různých proudů evropské moderny. Unikátním výtvarným pojetím a použitím výrazné barevnosti se vila řadí do proudu pocitového funkcionalismu.
„Velkorysá stavba může připomínat zámořský parník, monumentálně zakotvený na horizontu svahu nad labskou nivou. Ostré linie střídají zakřivené stěny a organické detaily. Elegantní, hladké povrchy kontrastují s tradičním kamenným zdivem a travertinovým obkladem. Interiér je tvořen bohatou mozaikou luxusních materiálů. Ve vile najdeme více druhů mramoru, chromové detaily i exotická dřeva,“ popisuje stavbu Zuzana Kadlečková ze spolku Volmanova Vila, který objekt provozuje.
Předsunuté terasy evokují kapitánské můstky a v různých úrovních funkčně i esteticky propojují dům s okolním parkem. V každém ročním období nabízí rozdílné, ale vždy úchvatné průhledy do okolní krajiny a parku. Střešní terasa s větrolamy a záhonem nebo kruhový kamenný objezd hlavního vchodu jsou dalšími originálními prvky, podle nichž si Volmanovu vilu snadno zapamatujete.
Dům plný příběhů
Každá ze slavných prvorepublikových vil si nese dramatické příběhy a ani ta Volmanova není výjimkou. Zajímavý je samozřejmě příběh továrníka Volmana, self-mademana amerického stylu a s americkou inspirací. Zakladatel továrny na výrobu obráběcích strojů v Čelákovicích (pozdější TOS Čelákovice, který úspěšně funguje dodnes) byl jedním z nejúspěšnějších podnikatelů prvorepublikového Československa. Firma patřila k významným světovým výrobcům obráběcích strojů s kontrakty ve více než 30 zemích. Jeho úspěch přinesl rozkvět celého regionu a významně se zasloužil o rozvoj Čelákovic. Volman, zvaný též „středočeský Baťa“, věnoval energii i finance řadě sociálních projektů a zajištění svých zaměstnanců. Intenzivně řešil otázku zaměstnaneckého bydlení, nechal postavit kolonii činžovních domů, vybudoval sportovní klub Volman a štědře podporoval společenský život v kraji. Za druhé světové války finančně i materiálně podporoval domácí i zahraniční odboj.
Vily, která byla jeho splněným snem, si však téměř neužil – dokončena byla krátce před okupací, on sám zemřel v roce 1943. V roce 1945 přišlo znárodnění firmy a po vynuceném odchodu rodiny po roce 1948 získal celý areál národní podnik TOS Čelákovice. Budova sloužila k různým oslavám, kulturním a společenským akcím, poté v letech 1952 až 1990 jako mateřská škola. Již v roce 1979 byl celý areál zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. „Provoz školky paradoxně zabránil největší devastaci. Budova žila, cenné interiéry a detaily přežily zakryté například koberci, které byly pro provoz školky výhodnější,“ říká Zuzana Kadlečková.
Po roce 1990 nebyl dům v důsledku restitučního řízení využíván, došlo k jeho devastaci až na úroveň havarijního stavu, kdy hrozilo zbourání severního křídla. Z objektu zmizelo všechno vybavení včetně instalací a zařizovacích předmětů. Kulturní památka světového významu doplatila na rabování a vandalství.
Záchrana na poslední chvíli
V roce 1996 vilu koupila skupina čelákovických podnikatelů, která se stala investorem mimořádné rekonstrukce směřující k uvedení do původního stavu. Projekt rekonstrukce svěřili studiu TAK Architects a týmu vedenému architektem Markem Tichým. Rekonstrukce trvající až do roku 2018 byla oceněna například Cenou poroty za citlivou rekonstrukci zdevastované památky v soutěži Stavba roku 2016.
Loni pak Vila Volman otevřela prohlídkový okruh návštěvníkům a připojila se do prestižní mezinárodní sítě ICONIC HOUSES, která spojuje architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století. „Rekonstrukce Volmanovy vily je silným příběhem a jsem ráda, že tato monumentální stavba je už jedenáctou českou adresou na světové mapě ICONIC HOUSES,“ říká Natascha Drabbe, výkonná ředitelka a zakladatelka sítě.
Od moderny ke Stalinovi a bytovému jádru
Vila byla nejen splněným snem pro Josefa Volmana, vrcholným dílem byla i pro autory Jiřího Štursu a Karla Janů. Oba levicově orientovaní příslušníci meziválečné avantgardy, obdivovatelé Karla Teigeho a Le Corbusiera, se ke stavbě po komunistickém převratu už nehlásili.
Jiří Štursa byl poté například spoluautorem soklu se schodišti a terasami pro Stalinův pomník na Letné. Karel Janů se zase věnoval koncepci zprůmyslnění stavebnictví, kterou dovedl až ke svému vynálezu tzv. bytového jádra používaného v panelácích.
