Skleněné skvosty

|

Čerpám z čistoty hluboké vody, nevyčerpatelné přírody a neuvěřitelné energie, která pochází ze země, říká umělkyně Gordana Glass, která pracuje jedinečným způsobem se sklem a drahými kovy, zejména zlatem a platinou. Její práce potěšily královnu Alžbětu II. nebo papeže Benedikta XVI. Gordana však ještě raději obohacuje veřejné prostory. Prosadila rovněž v arabském světě a Slovensko, kde žije už čtvrt století, reprezentovala i na Expu v Dubaji. Vytvořila rovněž ceny pro ocenění Advokátní kancelář roku podle Lawyers & Business mediální skupiny A 11.

Text: Jan Januš

Foto: Daniel Hromada, archiv Gordany Glass

Kdy jste si uvědomila, že byste se chtěla vydat na uměleckou dráhu?

Jako malé dítě jsem kolem sebe měla dvě tety malířky. Jedna malovala na sklo, druhá na plátno. Ovlivnily mě od útlého dětství, od malička jsem byla vedená k umění a tvorbě. Že moje cesta vede jedině tímto směrem, jsem tak věděla už jako dítě, vždyť jsem pokreslila úplně všechny sešity. Takže jsem si vlastně ani nevybírala, co budu v životě dělat, tvorba si vybrala mě.

A jak jste se z dítěte, které si kreslilo, stala profesionální umělkyní?

Po matematicko-informativním gymnáziu měli rodiče sen, že budu dál tímto směrem pokračovat. V Chorvatsku, kde jsme tehdy žili, ale právě tenkrát začala válka a mladí měli problém se vůbec někde uchytit. Odešla jsem tak studovat design do Itálie, což jsem doma tak trochu tajila. Rodiče měli jen mě a měli pocit, že dvě výtvarnice už v rodině stačí, třetí není potřeba, zvlášť ne když je válka. Udělali všechno, co mohli, ale i tak jsem se začala věnovat umění a designu.

Na škole, kde jsem studovala, jsem posléze i učila. Bylo to těžké období, k němuž se nechci moc vracet. Dalo mi ale sílu a vytrvalost jít vlastní cestou. V Chorvatsku jsem se pak vdala a s manželem jsme se přestěhovali na Slovensko. Tam jsem tak začala před 25 lety žít, tvořit a budovat rodinu.

Co bylo prvním potvrzením, díky kterému jste si řekla, že se můžete svou tvorbou opravdu živit?

Nejprve jsem nebyla spokojená s tím, co jsem vytvořila. První dva roky jsem tak nechtěla ani nic prodávat. Byla jsem na sebe moc přísná. Pak jsem ale vyhrála soutěž na dílo pro královnu Alžbětu II. Společně s prezidentem Gašparovičem a jeho manželkou jsem tak u královny absolvovala i audience a zúčastnila se následně slavnostní večeře s královnou.

Byla to pro mě velká pocta, uvědomila jsem si, jak je to velká a silná osobnost. Byl to až neuvěřitelný zážitek. Viděla jsem sílu člověka, který stál přede mnou. Její manžel ještě stihl zavtipkovat, nevěřil, že jsem to dílo udělala já a chtěl vidět moje ruce (smích). Následně jsme ještě dostali přímo z Buckinghamského paláce děkovný dopis. Byl to jeden z nejhezčích dopisů, které jsem kdy dostala.

A jak to bylo s dárkem pro papeže Benedikta XVI.?

Ten mi dal hodně zabrat, dílo muselo být velice rychle hotové. Měla jsem na to tři týdny a během prvního týdne jsem se nedokázala ani psychicky připravit na to, co mám vytvořit. Vteřiny i hodiny utíkaly, adrenalin pracoval. Byl to ale neuvěřitelný zážitek.

Zajímavé je, že vždy vznikají dva exempláře. Pro jistotu, kdyby se s dílem po cestě něco stalo. Co pak děláte s rezervními díly?

Zůstávají v mém ateliéru, můžete se na ně přijít podívat, jsou součástí mé soukromé kolekce. Zvu čtenáře zejména do Bratislavy, kde jim mohu ukázat i celé designové studio, ateliér a své pece. V Praze jsou pak mé práce k vidění ve Sky Gallery v Bělehradské ulici.

Kdo je vaším typickým klientem?

Nemám typického klienta a to mě na tom nejvíce baví. Má práce je vždy jiná, jde o člověka a jeho osobnost. Hodně lidí si myslí, že tvořím jen pro výjimečné lidi. Ale pro mě je výjimečný i učitel nebo lékař. Velmi ráda tvořím díla do veřejných prostorů, do nemocnic, tam, kde lidé musejí trávit čas, i když nechtějí. A já jim ten čas chci zpříjemnit a nebo jim dát naději, že pokračují dál cestou života. Tvořit pro významnou osobnost je velká pocta, ale pomoci najít cestu k životu komukoli, je něco neuvěřitelného.

Nejraději tvořím ve velkých prostorech. Když mi dáte pětimetrovou nebo desetimetrovou stěnu, pak se umím nejlépe vyjádřit. Miluji, když mám neohraničený prostor a mohu do objektu vtáhnout světlo, přírodu a propojit se s architekturou.

A jak jste pro letošní rok přistoupila k tvorbě cen pro Advokátní kanceláře roku podle Lawyers & Business? Co vás při jejich vytváření inspirovalo?

Moje inspirace je už dlouhá léta stejná, čerpám hlavně z čistoty hluboké vody, nevyčerpatelné přírody a neuvěřitelné energie, která pochází ze země. Do každého ocenění jsem se snažila tuto energii zakomponovat a předat tak dále. Byla bych ráda, kdyby byla nápomocná při správném rozhodování a ocenění tak zdobilo advokátní kanceláře úžasných právníků.

3V3A1890-1_1024

Gordana Glass

Výtvarný osobitý rukopis děl postavila talentovaná autorka na technice malovaného, lehaného, reliéfně tvarovaného a slinutého skla, přičemž postupně pronikla do tajů složité práce s tímto materiálem. Techniku lehaného skla přivedla k dokonalosti pečlivým výběrem drahých kovů jako zlato  a platina, které do svých děl nejčastěji přidává.

Díla Gordany Glass nacházejí zasloužené uplatnění v interiérovém designu, který autorka povýšila na nadstandardní úroveň. Kreativita její tvorby umožňuje do interiéru přirozeně zakomponovat emoce a poselství prostřednictvím velkolepých skleněných stěn a dveří, podsvícených skleněných obrazů, ale také honosných plastik v podobě originálních interiérových doplňků. Umělkyně vystavuje skleněné skvosty po celém světě.

Předchozí

V Česku nebývale zlevňují nemovitosti

Útlum stavebnictví pokračuje

Další