Zatímco průmyslu se v červnu dařilo, stavebnictví zažilo přece jen slabší měsíc. Ve srovnání s květnem se meziměsíčně snížila o 0,7 %, v meziročním srovnání si připsalo jen +0,8 %. Při pohledu na jednotlivé sektory stavebnictví je vidět, že inženýrskému stavitelství pozvolna dochází dech, i když stále jsou jeho výsledky podstatně příznivější než v případě pozemní výstavby.
Důvodem aktuálního zpomalování výstavby infrastruktury lze hledat v nákladech a lidech. Růst cen stavebních materiálů totiž výrazně změnil rentabilitu veřejných zakázek, které se často staly neprůchodnými, v některých případech je nutné je znovu soutěžit, či rovnou odložit. Vedle toho se stále stavební firmy musejí potýkat s nedostatkem kvalifikovaných i pomocných pracovníků a často nestíhají.
Pozemní výstavba zažívá příznivější časy a její produkce postupně narůstá a přibližuje se úrovni roku 2019. Ale i zde je otázkou, nakolik je tento trend udržitelný v situaci rostoucích nákladů, včetně těch úrokových. Signálem budoucího zpomalení mohou být slabší zakázky, které firmy v pozemní výstavbě ve druhém čtvrtletí uzavřely nebo slabší čísla z bytové výstavby.
Výstavba nových bytů v ČR začíná zpomalovat. V červnu se začalo stavět o téměř 32 % bytů méně než loni, a to zejména v důsledku poklesu výstavby v Praze a ve středních Čechách. Nebylo to až takové překvapení vzhledem k situaci na realitním trhu, kde začíná být cítit efekt vysokých úrokových sazeb, které doléhají nejenom na kupující, ale i na investory.
Stavebnictví má nicméně šanci udržet se v černých číslech i ve zbytku roku; jde jen o to, mít dostatek realizovatelných projektů, které lze financovat z prostředků EU. Stále jsou ve hře dodatečné peníze, kterými chtěla Evropská komise podpořit postcovidové oživení.
Petr Dufek, hlavní ekonom CREDITAS