Digitalizace zákona naráží na nepřipravenost systému
Nový stavební zákon měl být pilířem modernizace, ale místo toho připomíná dům postavený na písku – základy jsou nejisté a s každým krokem se objevují nové trhliny.
Přijetí nového stavebního zákona bylo již od počátku kritizováno. Odborníci i zástupci stavebních úřadů varovali před jeho nepřipraveností a navrhovali odložení jeho platnosti. Hlavním argumentem byla nedokončenost Portálu stavebníka, přes který má probíhat veškeré podávání žádostí o závazná stanoviska dotčených orgánů a žádostí směřujících na stavební úřad. Tento portál však zatím připomíná nedodělanou stavbu, kde chybí nejen dveře, ale i okna.
V červenci roku 2024 došlo k významné změně, když vstoupil v platnost nový stavební zákon. Téměř dva měsíce po jeho zavedení se však ukazuje, že implementace na úřadech naráží na závažné problémy. ,,Největší potíže přetrvávají v práci s Portálem stavebníka a v nedostatečném proškolení úředníků, kteří s tímto systémem denně pracují,“ uvedl Tomáš Majtner, manažer inženýringu v ČSNF. Přestože digitalizace stavebního zákona byla prezentována jako klíčový projekt, který měl výrazně zjednodušit a zrychlit stavební procesy v České republice, realita zůstává daleko za očekáváními.
Pan ministr Bartoš sliboval, že nový digitální systém výrazně zkrátí průměrnou dobu vydání stavebního povolení, nově by se na povolení mělo čekat 30 dní, pokud se jedná o jednoduchou stavbu a 60 dní, pokud se jedná o bytový dům. „Namísto toho se naplnili obavy developerů, Portál stavebníka nefunguje správně a stavební úřady jsou doslova paralyzovány,“ říká Tomáš Majtner z ČSNF.
Systém měl urychlit povolovací procesy, zlepšit transparentnost a zjednodušit komunikaci mezi úřady, developery a občany. Jak se však ukázalo, problémy s implementací digitálního systému způsobily opak – místo zjednodušení procesů došlo k jejich dalšímu zkomplikování a v konečném důsledku i prodloužení.
Digitalizace prohrává a změna zatím v nedohlednu
Chyba byla zejména v nedostatečné připravenosti. Ministerstvo pro místní rozvoj nerozeslalo včas návody jednotlivým úřadům, jak se přihlásit jako správce do Portálu stavebníka, v důsledku čehož se na konci července ještě třetina úřadů (kteří mají vliv na stavební povolení) do portálu nepřihlásila.
Ministerstvo všechny podněty na nefunkčnost, řeší za pochodu a systém ustavičně opravuje a neustále z úst pana ministra Bartoše slyšíme, jak často připravují školení, aby se změnami úředníky seznámili. Úředníci se, ale nedozví odpovědi na jejich otázky, infolinka ministerstva je přetížená a dostat odpověď, jak řešit konkrétní situaci je pro úředníky často úkol na více jak dva dny.
Z řad úřadů se také ozývá kritika, že se jedná o uživatelsky nekomfortní prostředí, které není propojeno s ostatními softwary, s kterými musí úředníci pracovat, jako je například katastr nemovitostí, spisová služba atp. což veškerou agendu zase jen zpomaluje.
Žádostí je více a čas na vyřízení se nezkrátil
Naplnilo se i očekávání, že stavebníci budou podávat své žádosti před zahájením platnosti nového stavebního zákona. Oproti loňskému roku bylo v měsíci červnu podáno 8x více žádostí, aby řízení bylo projednáváno podle starého stavebního zákona. To všechno má za důsledek, že stavební úřady jsou naprosto zahlcené jednak tím, že musí každý den sledovat změny, do toho vyřizovat starou agendu a průběžně dodržovat lhůty stanovené novým stavebním zákonem.
Jenže z nedodržení lhůt stavebnímu úřadu neplyne žádný postih a samotní úředníci se řídí nepsaným pravidlem, že žádosti vyřizují podle data přijetí. Valná většina stavebních úřadů tedy k novému stavebnímu úřadu přistoupila prozaicky, a to tím způsobem, že zatím budou dělat to co umí. Tedy vyřizovat žádosti postaru, než se ty nejzásadnější problémy s novým stavebním zákonem vyřeší.
Dotčené orgány naopak ke lhůtám nového stavebního zákona přistupují zodpovědně, protože kdyby se nestihly vyjádřit, tak by podle nového stavebního zákona souhlasili s předmětným záměrem. „Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy stavební úřady chtějí vypořádat žádosti podané podle starého stavebního zákona, ale dotčené orgány vyřizují přednostně žádosti podle nového stavebního zákona,“ dodává za ČSNF Tomáš Majtner.
Délka získání povolení ovlivňuje nejen samotné stavební projekty, ale i celou ekonomiku, která na těchto procesech do značné míry závisí. Průtahy v povolovacím procesu se tedy podepisují na koncových cenách pro rezidenty.
Digitalizace stavebního zákona byla ambiciózním projektem, který sliboval modernizaci a zefektivnění stavebních procesů. Bohužel, realita ukázala, že přechod na digitální systém není tak hladký, jak pan ministr avizoval. Aby digitalizace skutečně přinesla očekávané výhody, je potřeba zaměřit se na odstranění stávajících nedostatků a zajistit, že nový systém bude funkční, efektivní a uživatelsky přívětivý.
Text Petr Ježek, foto ČSNF