Praha usiluje o to, aby její symboly získaly důstojnou podobu
Václavské náměstí je symbolem Prahy. A zároveň bolavým místem, které ukazuje, jak těžké je změnit tak významný centrální veřejný prostor v důstojné náměstí, které může metropoli bez uzardění reprezentovat a zároveň být příjemnou lokací, kterou budou mít Pražané rádi.
Text: Hana Boříková
Foto: IPR
Snad každá z porevolučních reprezentací Prahy měla ambice Václavák vylepšit a dát mu lidštější tvář. Z poloviny se to povedlo až letos. V září politici přestřihli pásku a symbolicky tak ukončili první etapu revitalizace náměstí. Spodní část se dočkala dvou nových lipových stromořadí, fontány, nového mobiliáře a výměny všech povrchů. Dokončit část „od metra ke koni“ už bude na příští vládě Prahy.
Václavák žije!
„V roce 2020 jsme zahajovali stavbu na pustém náměstí na vrcholu opatření v boji s pandemií covid-19. Nyní stojíme na zrevitalizovaném veřejném prostranství, které žije a je plné lidí. Nejviditelnější změnou jsou nové povrchy, doplněný vodní prvek, kolem kterého to v létě žilo, nové stromořadí a městský mobiliář. Nyní se naše zraky budou upínat ke koni a já doufám, že během dalších čtyř let dotáhneme rekonstrukci Václavského náměstí do konce i s tramvají na Vinohrady a k Hlavnímu nádraží,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.
Vyměněny byly při revitalizaci veškeré povrchy komunikací, nově navržený design provazců v dlažbě přitom odkazuje na založení Nového Města pražského Karlem IV. Všechny kamenné dlažby a obklady zároveň pochází z českého těženého kamene nejvyšší kvality. Projekt se podařilo změnit projekt tak, aby na Václavské náměstí neústily vjezdy do podzemních garáží, byly přesunuty do postranních uliček.
„O revitalizací Václavského náměstí usiluji různými formami v podstatě od roku 1990. Fakt, že se podařilo v tomto volebním období realizovat část tohoto nejvýznamnějšího prostoru naší země, považuji za potvrzení, že se naše společnost konečně úspěšně učí své úkoly řešit a neodkládat donekonečna. Hlavně doufám a chci věřit tomu, že se v horní polovině náměstí podaří realizovat tramvajovou trať, která pomůže lidem užívat centrum mnohem pohodlněji, než tomu je dnes,“ dodává architekt Jakub Cigler.
Stopy dějin
V dolní části Václavského náměstí proběhl také rozsáhlý archeologický výzkum. Při postupném odkryvu vrstev, proložených několika úrovněmi dláždění někdejšího Koňského trhu, bylo objeveno velké množství archeologických nálezů. Například soubor zvířecích kostí jako potravních zbytků i pozůstatků po výrobě různých předmětů činil více než 100 000 nálezů různých velikostí. Šlo o největší takto ucelený soubor objevů z období středověku v České republice. Kromě tradičních zlomků středověké kuchyňské a stolní keramiky, skleněných nádob, fragmentů železných či dřevěných předmětů a zbytků oděvů měšťanů byly objeveny i některé výjimečné předměty.
Vedle nálezů mincí, desítek koňských podkov, drobných kování a ozdobných předmětů z barevných kovů se jednalo především o nález drobné – čtyři centimetry vysoké – sošky Madonky, zhotovené z parohu neidentifikovaného zvířete. Sloužila zřejmě k osobní zbožnosti pražského měšťana na přelomu 14. a 15. století. Unikátní je také nález pravděpodobně poutního odznaku z olova.
Praha spolupracovala také s Židovskou obcí v Praze, kdy byly na základě memoranda vráceny kostky z historicky rozřezaných pomníků, z nichž vznikl nový pomník v Praze 3.
Vzhůru ke koni
Revitalizace náměstí zatím stála metropoli 347 milionů korun. Další etapa by měla vyjít přibližně 1,3 miliardy korun a začít v ideálním případě v příštím roce. Ta by měla na Václavák vrátit také tramvaje, které spojí centrální náměstí i s Hlavním nádražím. Na něj také čeká výrazná proměna. Za pár let se tedy snad dočkáme nové vstupní brány do města propojené s náměstím, kde bude radost trávit čas a za které se nebudeme muset stydět. Září je totiž tak trochu milníkem i pro Hlavák.
V rámci soutěžního dialogu „Nový Hlavák“ vybrala komise z 26 přihlášených ateliérů pět architektonických týmů, které postupují do další fáze soutěžního dialogu. A máme se na co těšit. Není totiž obvyklé, aby vedle sebe v jedné soutěži stály týmy mezinárodních hvězdných architektů a lokálních mladých studií. A už vůbec není obvyklé, aby se porota složená z tak pestrého spektra odbornosti sladila.
„Bylo skvělé vidět přístup mnoha týmů k zadání, které má za cíl proměnit vstupní bránu do města a navázat na připravované proměny Václavského náměstí, Florence, Masaryčky a Těšnova. Praha potřebuje Nový Hlavák jako sůl,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Za poslední desítky let se bohužel nepodařilo zbavit nejvýznamnější nádraží v zemi pověsti problematického a nepříliš oblíbeného místa.
To se změní i díky stavbě nové tramvajové trati mezi Muzeem a Bolzanovou ulicí, která umožní umístit zastávku tramvaje přímo před nádražní budovu, podobně jako na blízkém Masarykově nádraží. Společně s rekonstrukcí Vrchlického sadů a historickou i novou budovou hlavního nádraží tak vznikne v příštích letech důstojný, funkční a reprezentativní vstup do hlavního města. A spolu s novým Václavákem se stanou symbolem, že se v Praze konečně něco hodně pohnulo!
***
Náměstí, kterým běží dějiny
S otevíráním revitalizovaného Václaváku je spojena i výstava „Václavák. Od koně k metru“, která je zaměřena nejen na historii a vznik náměstí, ale i na dopravu ve všech formátech, které se zde v minulosti vyskytovaly.
„Václavské náměstí, lidově Václavák, nelze popsat jednoduše, pár slovy. Podle technické dokumentace je to veřejné prostranství, komunikace, ale to nevyjadřuje nic o tom, co se zde všechno odehrálo, co Václavák znamená pro Čechy, pro cizince, čím je zajímavý, proslulý a nezaměnitelný,“ říká autor a kurátor výstavy Ondřej Šefců.
Výstavní panely prezentují například původní funkci náměstí a jeho podobu, historické změny, dopravní křižovatku ve 20. století, stavbu metra a tramvajové linky, archeologické nálezy, neuskutečněné projekty nebo současnost a budoucnost náměstí.
Výstava je založena především na výpovědi a konfrontaci grafik, historických fotografií, plánů, současných snímků a kresebných rekonstrukcí. Spojujícím prvkem je motiv koňské podkovy – nejen té z jezdecké sochy sv. Václava, ale připomíná původní název náměstí Koňský trh, podkovy se našly na náměstí v hojném množství při archeologických výzkumech,
Výstava tak připomene, že tudy kdysi vedla cesta směrem na Kutnou Horu, město s mimořádným významem kvůli těžbě stříbra i dobu založení Nového Města pražského. O tom, jak náměstí vypadalo za Rudolfa II. a později v první polovině 19. století, se dočteme v dokumentu Popsání královského hlavního města Prahy, pro cizince i domácí: „Výborná a čistá dlažba, široké postranní chodníky z velkých kamenů, v pořadí uprostřed něho stojejí sochy sv. Václava na koni, sv. Jana Nepomuckého, a tři kamenné kašny nemálo k jeho ozdobě přispívají…“.
Výběr z vedut a fotek s motivem cestování, putování, trasy dopravy, staré tramvaje, budování metra, auta atd. ukazují náměstí jako křižovatku cest, mix grafik a foto z významných událostí – demonstrace, shromáždění, slavnostní i smuteční, roky 1848, 1968, 1989 atd. zase jako svědka významných událostí.
Současnost Václaváku zastupují dokumenty poukazující spíše na problémy – severojižní magistrálu, úpravu dlažeb, pozůstatky slavnější historie, kdy zde byla síť divadel a kin a známé gastronomické podniky.
A jaká by měla být budoucnost Václavského náměstí? Napoví vizualizace a texty z vítězného návrhu architekta Jakuba Ciglera, s nímž je spojována určitá revitalizace náměstí a jakási nová etapa života náměstí.